inzerce
Souvislosti:
Navzdory nařízením Rady z roku 2004, jež měly za cíl vytvořit tzv. „Jedno evropské nebe“ sjednocením systémů řízení letového provozu, zůstává evropský vzdušný prostor rozdělen na 27 národních letových prostorů, jejichž řízení je v pravomoci jednotlivých členských zemí.
Taková roztříštěnost má ovšem za následek, že letecké společnosti často nelétají přímo, ale oklikou, a na nejfrekventovanějších evropských letištích musí dlouhou dobu čekat na povolení k přistání. Letecká doprava v současné době vytváří přibližně 3% celosvětových emisí skleníkových plynů. Odhady přitom hovoří o tom, že se do roku 2020 letecká doprava zdvojnásobí, což bude mít rozsáhlé důsledky v podobě delších čekacích dob, vyššího znečištění a větších bezpečnostních rizik. Ve snaze snížit ekologické dopady letecké dopravy Komise v loňském roce zveřejnila návrh, podle nějž by se měla letecká doprava připojit k systému obchodování s emisními povolenkami.
Témata:
Díky rozhodnutí ministrů dopravy vstoupí do vývojové fáze projekt SESAR, což je technologická součást evropského programu „Jedno nebe“, jenž si klade za cíl vytvořit moderní, účinný, bezpečný a ekologičtější systém řízení letového provozu.
Evropské letecké společnosti tento krok přivítaly, neboť neefektivity vyplývající ze současného systému je každoročně stojí pět miliard eur. Podle Petera Hartmana, výkonného ředitele KLM a předsedy Asociace evropských aerolinií (AEA) si letecké společnosti v „dobrých dobách tyto výdaje mohou jen stěží dovolit a v dobách krize je ochromují“.
Hartman dodal, že vytvořením efektivnějšího systému by se také snížil objem vypouštěných emisí oxidu uhličitého a to až o „neuvěřitelných 16 milionů tun ročně, což by pro odvětví znamenalo obrovský krok při naplňování ekologického cíle v podobě emisně neutrálního růstu“.
Na semináři uspořádaném Evropskou komisí 8. října komisař pro dopravu Antonio Tajani zdůraznil, že je nutně zapotřebí provést modernizaci evropského systému řízení letového provozu „především kvůli pohodlí občanů,“ ale také proto, že bude znamenat omezení spotřeby paliva a díky poklesu emisí také zlepšení ochrany životního prostředí.
„Při schvalování balíčku (Jedno nebe) si nemůžeme dovolit už žádné další zpoždění,“ uvedl komisař a dodal, že se neustále rostoucí poptávce po letecké dopravě podařilo současný systém již zcela překonat.
Druhý balíček, který Komise představila letos v červenci, by měl urychlit implementaci legislativy Jedno nebe. Do roku 2012 by podle něj členské země měly zahájit přeshraniční spolupráci a vytvořit tzv. „funkční bloky vzdušného prostoru“ (FAB). V rámci tohoto schématu, které bylo již součástí prvního balíčku legislativy, by se dvě nebo více zemí mohly dohodnout na integraci svých vzdušných prostorů a určit jednoho provozovatele, který by řídil letecký provoz v rámci daného bloku.
Parlament má ambicióznější plán
Na zmíněné konferenci vystoupil také francouzský socialistický poslanec Gilles Savary, místopředseda parlamentního výboru pro dopravu, který vyjádřil obavy nad tím, že se Komise nevzdala postoje, že by iniciativa měla vzejít zdola a ponechává rozhodnutí o podobě restrukturalizace v pravomoci členských zemí.
„Podle Evropského parlamentu tento přístup nefunguje a zpochybňuje tak legitimitu druhého balíčku, který je postaven na stejných základech,“ řekl Savary.
Poslanec varuje, že citlivé otázky jako je suverenita, hodnocení pokroku při vytváření jednotlivých FAB a zavádění sankcí budou mít za následek, že diskuse o celém materiálu bude velmi podrobná a nepodaří se jej schválit v prvním čtení.
Letecké společnosti a letiště ale Unii vyzvaly, aby projednávání posunula kupředu co nejdříve. Stávající situace představuje „celoevropský problém, který bude mít jen poražené,“ varuje Hartman.
Letecké společnosti rozmrzelé z povolenek
Aerolinky se včera do EU pustily velmi zostra. Implementace Jednoho nebe se podle nich vleče dlouhou dobu. O vytvoření jednotného vzdušného prostoru se diskutuje již od 60. let, ale zahrnutí letecké dopravy do systému obchodování s emisními povolenkami trvalo jenom dva roky, říká předseda AEA.
Podle Hartmana bude mít zahrnutí letecké přepravy do systému obchodování s emisními povolenkami jen velmi „pochybný dopad“ na životní prostředí, zatímco Jedno nebe by bylo prokazatelným přínosem. „Bez Jednoho nebe si budeme muset kupovat povolenky na palivo, kterým vyplýtváme díky tomu, že díky neefektivitám musíme kličkovat mezi jednotlivými vzdušnými prostory a čekáme na povolení k přistání“.
Letecké společnosti ostře kritizují také výbor EP pro životní prostředí, který podpořil návrh, podle nějž by si letecké společnosti musely po roce 2013 kupovat 20% emisních povolenek. Tento podíl by se poté měl postupně zvedat a v roce 2020 by si již veškeré povolenky měly kupovat v aukcích. Ostatní odvětví mají přitom zpočátku platit pouze za 15% povolenek.
„Nejnovější dodatky k systému obchodování s povolenkami už nezachází s leteckou přepravou jen jako s 'dalším odvětvím', ale snaží se jej aktivně šikanovat,“ uvedl generální ředitel Mezinárodní rady letišť (ACI Europe) Olivier Jankovec. Mluvčí ACI Europe Robert O'Meara EurActivu sdělil, že hlasování celé odvětví polekalo neboť je v rozporu s původními plány na zahrnutí letecké dopravy do ETS, která byla schválena v červenci.
„Máme dojem, že někteří poslanci jsou natolik dogmatičtí, že ztratili smysl pro realitu,“ uvedl generální tajemník AEA Ulrich Schulte-Strathaus. Upozornil dále, že se důsledky finanční krize a rostoucích cen ropy na leteckém odvětví již projevují.
EU chce, aby se do ETS zapojily také třetí země
Ministři dopravy včera potvrdili, že „navzdory nepříznivým okolnostem v podobně rostoucích cen paliv, poroste sektor letecké dopravy s největší pravděpodobností rychleji než je tempo snižování emisí v důsledku technologických změn“. Obchodování s emisními povolenkami je podle nich tudíž „oprávněné“. Komisi ale vyzvali, aby o tom, že se mají do ETS zapojit, přesvědčila také třetí země. Vytvoření takového systému by podle nich mělo přinést srovnatelné podmínky pro všechny evropské aerolinky.
