inzerce
Lotyšský premiér Valdis Dombrovskis se nechal dnes ráno slyšet, že dokonce příštího týdne by Evropská unie spolu s Mezinárodním měnovým fondem měla rozhodnout o další finanční injekci pro krizí zmítané hospodářství jeho země. „Podle neoficiálních informací by konečný verdikt měl přijít 25. nebo 26. června,“ řekl dnes ráno Dombrovskis v lotyšském rozhlasu.
Premiér si může být poměrně jistý, že Unie a MMF pošlou další finance, protože lotyšský parlament včera večer schválil škrty v letošních veřejných výdajích ve výši 500 milionů latů (skoro miliarda dolarů), které zahrnují razantní snižování důchodů nebo platů ve státní správě. Lotyšsko nutně potřebuje zredukovat rychle narůstající deficit veřejných financí, a dosáhnout tak na další mezinárodní pomoc nutnou pro odvrácení státního bankrotu a zhroucení měny.
Unie teď spolu s MMF prozkoumá přijaté škrty a pak „bezodkladně“ přijme rozhodnutí o další finanční pomoci, jak se dočteme ve stanovisku českého předsednictví. To už nyní hodnotí přijatá opatření kladně.
„Je to odvážný a ambiciózní krok směřující k odstranění fiskální nerovnováhy. Pozitivně hodnotíme zejména fakt, že tento balíček má podporu sociálních partnerů. To ukazuje, že klíčové zúčastněné subjekty si uvědomují potřebu rázných opatření v dnešní složité hospodářské situaci a jsou odhodlány taková opatření podniknout, což je zásadní,“ uvedlo předsednictví s upozorněním, že krátkodobé kroky jsou nezbytné, nicméně nyní „je třeba okamžitě zahájit práci na trvalých opatřeních za účelem udržitelného snížení rozpočtového schodku a posílení konkurenceschopnosti lotyšského hospodářství v roce 2010 a v následujících letech“. Konečným (a vytouženým) cílem je pro Lotyše přijetí eura v roce 2012.
Valdis Dombrovskis odjíždí na dvoudenní summit do Bruselu, kde se bude snažit za finanční pomoc pro svou zemi usilovně lobbovat. „Všechny otázky ještě nejsou vyjasněny, jak jsem řekl, schválené rozpočtové škrty jsou dobrým základem pro to, abychom půjčku dostali a já si myslím, že o její nutnosti dokážu přesvědčit i mé kolegy (hlavy států Unie, pozn. red.),“ uvedl lotyšský premiér.
Někteří analytici se domnívají, že další mezinárodní půjčka (Lotyšsko už dříve obdrželo 7,5 miliardy eur) pouze oddálí pád lotyšské měny, jiní naopak věří, že lat krizi za postupného snižování cen a veřejných výdajů ustojí. Udržení fixního kurzu je klíčové, protože řada Lotyšů musí splácet úvěry denominované v eurech, které by se po případné devalvaci latu pořádně prodražily (podle odhadů by se do platební neschopnosti mohly dostat až tři čtvrtiny domácností).
Jak už jsme vás informovali minulý týden (EurActiv 11.6.2009), Riksbank, švédská národní banka, se rozhodla, že požádá Evropskou centrální banku o posílení svých rezerv o 3 miliardy eur, přičemž dalších 9 miliard obdrží od švédského státu. Tyto prostředky mají švédské bankovní domy, které hrají v pobaltí prim, připravit na další otřesy v tomto regionu.
(Tento článek vznikl za spolupráce s agenturou Reuters.)
