inzerce
Souvislosti:
Světové finanční trhy zachvátila panika poté, co na americkém trhu se subprime hypotékami vypukla v srpnu 2007 krize. Centrální banky musely poté reagovat masívními finančními injekcemi jejichž cílem bylo zabránit krizi likvidity.
Do Evropy krize vstoupila až letos v září a vynutila si již mimořádná záchranná opatření. Koncem minulého měsíce rozhodly vlády o převzetí finančního a pojišťovnického gigantu Fortis, německé banky Hypo, britské Bradford & Bingley (B&B), francouzsko-belgické Dexie a některých klíčových irských bank.
Velká Británie se včera připojila k zemím, které přistoupily k záchraně celého bankovního sektoru jehož hodnota se odhaduje na 35-50 miliard liber poté, co se akcie některých velkých bank propadly o 40%. Plán, jehož detaily by měly být zveřejněny během dnešního dne bude prakticky znamenat částečné znárodnění některých operací britských bank.
Témata:
Přestože některé členské země chtěly minimální garanci vkladů zvýšit až na 100.000 euro, francouzská ministryně financí uvedla, že některé menší nebo chudší členské země s menšími bankovními sektory by nemusely být schopné takové záruky pokrýt. Vlády však mohou jít za toto minimum a některé země, jako jsou Belgie, Nizozemsko nebo Rakousko již oznámily, že hranici posunou na 100.000 eur.
Ministr financí Miroslav Kalousek by měl příslušnou novelu předložit parlamentu v dohledné době.
Tento krok, jehož cílem je obnova důvěry v evropské finanční trhy je první koordinovanou akcí, které Evropská unie přistoupila od vypuknutí finanční krize, která do Evropy vtrhla minulý týden a spustila vlnu záchranných akcí ze strany vlád členských zemí.
„Evropa musí během finanční krize musí postupovat koordinovaně. Chceme své občany chránit,“ zdůraznila francouzská ministryně financí Christine Lagarde.
Stejná pravidla pro všechny
Koordinaci státních záruk si vyžádal krok Irska, které oznámilo, že poskytne záruky na veškeré vklady a dluhy šesti největších finančních institucí. Toto opatření sice komisařka pro hospodářskou soutěž Neelie Kroes označila za diskriminační vůči ostatním evropským bankám, ale brzy se k Irsku přidaly další členské země jako Německo, Řecko, Rakousko a Dánsko.
Komisařka prozatím vůči Německu a Rakousku kvůli jejich rozhodnutí o poskytnutí státních záruk výhrady nemá, neboť se omezuje pouze na drobné střadatele. Uvedla ale, že celoplošné záruky, ke kterým přistoupilo Irsko, budou ještě vyžadovat „dolazení“, pokud mají být v souladu s pravidly hospodářské soutěže.
Komisařka dále oznámila, že Komise v dohledné době vydá doporučení, která umožní rychle posoudit, zda je státní pomoc v podobě reakapitalizace nebo záruk v souladu s evropskými pravidly pro poskytování státní pomoci. Podle jejích slov je nutné, aby pomoc bankám nebo jejich převzetí nenarušily hospodářskou soutěž. „Pokud ustoupíme z pravidel hospodářské soutěže, můžeme se jít klouzat. Pro všechny pak přestanou platit stejná pravidla a bude to divočina a džungle,“ řekla.
Zachránit všechny banky
Sedmadvacítka ministrů členských zemí se dále shodla na tom, že nenechají padnout žádnou banku, která je dostatečně velká na to, aby způsobila kolaps celého evropského finančního systému. „Nepřipustíme scénář Lehman Brothers,“ zdůraznila Christine Lagard a dodala: „Shodli jsme se na zajištění důvěryhodnosti a stability našeho finančního systému a budeme dělat vše proto, abychom tento cíl naplnili.“
Navzdory sílícímu volání po konkrétní celoevropské iniciativě zůstává břemeno odpovědnosti na jednotlivých členských zemích. Ministři se shodli pouze na sedmi společných principech, kterými by se jednotlivé národní iniciativy měly řídit. Požadují, aby intervence byly provedené všas a měly dočasný charakter, aby byly posouzeny zájmy akcionářů a daňových poplatníků, aby vlády po intervencích měly svůj vliv na management bank a mohly rozhodovat o odměnách manažerů, a aby dané opatření nemělo negativní vliv na okolí včetně konkurentů.
Žádný záchranný fond
Ministři nadále nesouhlasí s vytvořením celoevropského záchranného fondu po vzoru amerického fondu, který má disponovat se 700 miliardami dolarů. Španělsko se ovšem stalo první evropskou zemí, který se vydala ve stopách Spojených států když vytvořilo fond o objemu 30-50 miliard eur, jenž je určen na odkup akcií od bank za účelem obnovení likvidity.
Stanoviska:
Uspokojení s dohodou na zvýšení minimální státní garance z 25.000 eur na 50.000 eur a zrušení spoluúčasti (v současné době byly soukromé vklady pojištěné pouze z 90%) vyjádřil také český ministr finací Miroslav Kalousek. Kalousek je přesvědčen, že jde o dostatečný krok, který jednak pokryje většinu drobných střadatelů a nebude nikoho motivovat k přesunu úspor do zahraničí.
Také podle českého premiéra Mirka Topolánka je dosažený kompromis dostatečný. Pokud by členské země nastavily hranici na 100.000 zřejmě by podle svých slov tento krok na Evropské radě, která se koná příští týden, vetoval. Topolánek i Kalousek věří, že český finanční sektor je zdravý a není proto třeba přistupovat k rozsáhlejším zárukám.
Leader sociálních demokratů Jiří Paroubek ale vládu kritizuje. Podle něj by měla přistoupit ke stoprocentnímu pojištění veškerých soukromých vkladů po vzoru Německa nebo Rakouska. Takové opatření podle něj dá občanům jistotu, na kterou mají právo.
Kalousek s Topolánkem ale stoprocentní pojištění označují pouze za populistické gesto, které může být pouze příčinou dalších potíží a přesunu soukromých vkladů do jiných zemí.
