inzerce
Česká republika je společně s Velkou Británií jediným státem EU, který se zatím odmítá připojit k nové smlouvě o fiskální unii, k níž se lídři zbylé sedmadvacítky přihlásili minulý týden na summitu Evropské rady v Bruselu (EurActiv 31.1.2012). Rozhodnutí premiéra Petra Nečase, který Česko na setkání vrchních představitelů členských států a unijních institucí zastupoval, nejenže domácí politickou scénu překvapilo, ale vysloužilo si i kritiku opozice a některých vládních politiků.
Ostrá slova na adresu ministerského předsedy vyslovil i ministr zahraničí Karel Schwarzenberg, který prohlásil, že premiérův postoj škodí zájmům České republiky a Česko se pro ostatní země v EU stává nečitelným a nevyzpytatelným partnerem.
Schwarzenbergova TOP 09 a Nečasova ODS mají totiž na smlouvu, která po signatářích požaduje uzákonění pravidla vyrovnaného rozpočtu, odlišný názor a neshodnou se ani v postupu při její ratifikaci.
Zatímco ODS je přesvědčena o tom, že dohoda přesouvá určité národní pravomoci na unijní úroveň (mění primární právo EU), a měla by být proto schvalována občany v referendu, TOP 09 tento názor nesdílí.
Ministr Schwarzenberg by navíc rád, aby se Česko ke smlouvě připojilo, protože mu prý jinak hrozí, že se vlastním přičiněním odstaví od důležitého rozhodování o budoucnosti směřování eurozóny a EU.
Rýsuje se shoda?
Po včerejším setkání obou předsedů větších koaličních stran, jehož náplní byla právě fiskální dohoda EU, se ale zdá, že oba politici našli společnou řeč.
Podle premiéra Nečase se shodli na tom, že budou o dohodě a roli České republiky v ní ještě jednat.
„Sešli jsme se s panem ministrem, vyhodnotili jsme situaci především s tím, že je naším cílem nalézt koaliční shodu nad řešením tohoto problému,“ řekl médiím Nečas. „A cesta ke koaliční shodě vede pouze prostřednictvím jednání a jsem rád, že na tom jsme se shodli,“ dodal.
Mezi hlavní požadavky dohody o fiskální unii, k níž se dodnes přihlásilo 25 států EU, patří povinnost, která říká, aby si země eurozóny do své národní legislativy zavedly pravidlo, podle nějž může strukturální schodek státního rozpočtu dosahovat maximálně výše 0,5 % HDP.
Dokument dále počítá s automatičtějšími sankcemi pro státy, které by hospodařily s nadměrným schodkem veřejných financí.
Premiér Nečas své rozhodnutí neúčastnit se paktu zdůvodnil zatím nevyjasněným postupem pro jeho ratifikaci, nezaručenou účastí České republiky na eurosummitech a v neposlední řadě nedostatečným důrazem na povinné snižování státního zadlužení.
