inzerce
Po včerejší schůzce s britským premiérem Davidem Cameronem německá kancléřka Angela Merkel zdůraznila, že Německo i všech zbývajících 16 členských zemí eurozóny je připraveno učinit vše, co je v jejich silách k udržení stability.
„Je třeba znovu zdůraznit, že jsme v minulosti vytvořili nástroje na podporu eurozóny, a že Německo je připraveno tyto nástroje použít, jakmile se ukáže, že je to nutné,“ řekla v odkazu na dočasný záchranný fond eurozóny EFSF a trvalý fond ESM, který má vzniknout k 1. červenci 2012
Pokud by se Španělsko rozhodlo, že rekapitalizaci svých bank zatížených nesplacenými hypotékami a půjčkami není schopné provést bez pomoci zvenčí, uchýlilo by se pravděpodobně s žádostí o pomoc k jednomu z těchto záchranných fondů.
Španělská vláda s otevřenou žádostí o pomoc zatím váhá a čeká mimo jiné na to, co přinese pondělní zpráva Mezinárodního měnového fondu a následný nezávislý audit bankovního sektoru. Zdroje agentury Reuters odhadují, že španělské banky budou potřebovat minimálně 40 miliard euro.
Vláda s žádostí o půjčku otálí hlavně z politických důvodů, neboť společně s půjčkou by přišly i přísné podmínky a dohled ze strany mezinárodních věřitelů. A do toho se španělskému premiérovi Marianu Rajoyovi nechce. V Bruselu se proto nyní podle světových deníků pracuje na řešení, které by španělské vládě umožnilo zachovat si před voliči tvář.
Španělsku se včera navzdory ohromnému tlaku na bankovní sektor podařilo úspěšně prodat novou emisi středně a dlouhodobých vládních dluhopisů v celkovém objemu 2,1 miliardy euro. Zájem o dluhopisy trojnásobně překročil nabídku, a přestože úrok na desetiletém dluhopisu překonal úroveň 6 % a je tedy stále na rekordních úrovních, ukázalo se, že si vláda stále ještě může na trhu půjčovat.
Podle analytiků k tomu, že zájem investorů nepolevil ani navzdory astronomickým úrokům, přispívá očekávání, že se v Bruselu intenzivně pracuje na řešení, které španělským bankám pomůže.
Kancléřka volá po fiskální a politické unii
Ze situace v Evropě a eurozóně jsou nervózní i další světoví politici a na evropské lídry naléhají, aby na nadcházejícím summitu Evropské rady naplánovaném na 28-29. června situaci urychleně řešili.
Angela Merkel ale ve včerejším rozhovoru pro televizní stanici ARD zopakovala, že „na jednom summitu se nedá vyřešit všechno najednou“ a že vytvoření fiskální a bankovní unie bude trvat podstatně déle. Na summitu má prý být ale představen harmonogram, podle kterého by k tomu mělo dojít.
Kancléřka ve vysílání prohlásila, že eurozóna nevyhnutelně směřuje k politické unii a že se státy budou muset zbavit části své suverenity. Důsledkem podle ní bude dvourychlostní Evropa, v níž do té rychlejší skupiny budou patřit členové eurozóny.
„Všichni, co jsou v měnové unii, se k sobě budou muset přiblížit. Zároveň musíme dát ostatním možnost se do projektu zapojit. Nemůžeme se ale zastavit jen proto, že s námi někdo nechce jít dál,“ řekla.
Celý proces přechodu k politické a fiskální unii může podle evropských činitelů zabrat přinejmenším pět až deset let. Přestože taková doba je daleko za horizontem, na který hledí finanční trhy, podle ekonomů může i shoda na vytvoření fiskální unie náladu na trzích povzbudit.
Británie proti bankovní unii
Součástí budoucího uspořádání by se měla stát také bankovní unie se společným systémem ručení za vklady a zvláštním záchranným fondem pro banky (EurActiv 5.6.2012). K jejímu vytvoření, bude ale třeba jednomyslný souhlas všech členských zemí EU. Zatímco Berlín se podobným krokům v dlouhodobém horizontu nebrání (zdůrazňuje ale, že čas ještě nenazrál), britský premiér David Cameron na včerejší schůzce s kancléřkou otevřeně prohlásil, že Británie se žádné bankovní unie účastnit nebude.
Britský ministr financí George Osborne týž den na BBC zdůraznil, že „Británie se v žádném případě na bankovní unii nebude podílet“. Pokud by bankovní unie měla v budoucnu vzniknout, bude vláda požadovat „určité záruky“.
Přestože Cameron později na schůzce s německou kancléřkou tvrdá slova svého ministra mírnil, ukazuje se, že cesta k případné bankovní unii v žádném případě nebude jednoduchá a Londýn si jako jedno ze světových finančních center hodlá své zájmy pohlídat.
(EurActiv/Reuters)
