inzerce
„Neplánujeme vytvoření organizace, která by konkurovala Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF), ale pro eurozónu potřebujeme speciální instituci s podobnými pravomocemi a zkušenostmi,“ uvedl Wolfgang Schaeuble pro německý list Welt am Sonntag s tím, že konkrétní návrh bude na stole brzy.
Evropský měnový fond by podle německého ministra financí měl zajistit stabilitu eurozóny. Jak? Například by se v případě problému některého členského státu eurozóny zaručil za jeho dluhopisy nebo poskytl (za přísných podmínek) nezbytnou finanční injekci.
Konkrétní obrysy plánu by měly být známy možná už příští týden – po té, co ho němečtí politici budou konzultovat s francouzskou vládou.
Právě Paříž představovala poslední zastávku řeckého premiéra Jorgose Papandreu na cestě po evropských hlavních městech, jejíž cíl byl zřejmý: zajistit si podporu partnerů tak, aby Řecko získalo přízeň finančních trhů a zlevnilo se mu další půjčování.
Papandreu slavil částečný úspěch, ale přesto – konkrétní plány stále nikde. Francouzský prezident Nicolas Sarkozy sice včera novináře ujistil, že pokud bude Řecko pomoc potřebovat, ostatní členové eurozóny ho na holičkách nenechají, ale odmítl specifikovat, jak by záchrana zadluženého státu vypadala.
Omezil se pouze na to, že francouzská ministryně financí Christine Lagarde „pracuje s dalšími kolegy v eurozóně a v Evropě“ na konkrétních opatřeních, která budou připravena pro případ potřeby.
Jorgos Papandreu se už v pátek setkal s německou kancléřkou Angelou Merkel a šéfem Eurogroup Jean-Claude Junckerem.
Po těchto schůzkách má už prý jasněji v tom, jak by případný záchranný balíček mohl vypadat: „Objevují se konkrétní cesty k řešení možný problémů s půjčkami,“ uvedl včera Papandreu a hned po té odletěl hledat podporu na druhý břeh Atlantiku – do USA.
Zatočíme se spekulanty
Nicolas Sarkozy ještě před setkáním s řeckým premiérem mluvil po telefonu s Angelou Merkel a prý se shodli, že je třeba omezit moc spekulantů, kteří podle Sarkozyho uměle zvyšují náklady na řecké půjčky.
„Tenhle problém může zasáhnout mnoho zemí, pokud nepřijdeme se společnou koordinovanou odpovědí,“ uvedl Sarkozy s tím, že cesty, jak omezit moc spekulantů, existují.
Jaké? To naznačil Schaeuble: podle něj je například potřeba zvýšit transparentnost obchodů s úvěrovými deriváty, které slouží k pojištění proti selhání dlužníka (tzv. credit default swaps). „Nesmíme dopustit, aby se naše společná měna stala míčkem v rukou spekulantů,“ uvedl.
Někteří komentátoři však upozorňují na to, že evropští politici strkají hlavu do písku a místo hledání řešení hledají vnějšího nepřítele. „Místo otevřené mysli se tvrdohlavě uchylují k dogmatům a pravidlům, která nikdo nedodržuje, a když se objeví problém, hledají vnějšího nepřítele, který jej způsobil,“ píše v dnešním vydání týdeníku Respekt komentátor Jan Macháček s tím, že se eurozóna bez koordinované fiskální politiky (ztělesněné aspoň evropskou obdobou MMF) dlouhodobě neobejde.
Připomeňme, že Řecko minulý týden ve čtvrtek úspěšně udalo čerstvou emisi dluhopisů, za něž ale muselo nabídnout úrok ve výši 6,25 %, což je, jak připomíná Macháček, o dva procentní body více, než v současnosti platí Portugalci. Ti jsou na tom z eurozóny hned po Řecích s důvěrou finančních trhů nejhůře.
