inzerce
Výsledná podoba sankcí, dohodnutá na včerejším zasedání unijní expertní skupiny v Lucemburku, má po zásahu Paříže spíše mírnější podobu. Zatímco původní návrh Komise počítal s automatickým zavedením sankcí v případě překročení ročního rozpočtového deficitu ve výši 3 % HDP či v případě celkového zadlužení přesahujícího 60 % HDP, včera schválená podoba sankcí je mírnější.
Na základě francouzského návrhu by měli o sankcích místo Komise rozhodovat ministři financí, a to v šesti měsíční lhůtě. Pokud by během této doby o sankcích nerozhodli a hospodaření daného státu by se nezlepšovalo, rozhodnutí o sankcích by přešlo na Evropskou komisi. Její rozhodnutí by mohla zvrátit už jen kvalifikovaná většina členských států v Radě, jak s tím počítal původní návrh.
Současný návrh je tak vítězstvím spíše zastánců „měkkého“ režimu bez automatických sankcí. K nim patří vedle Paříže zejména Varšava a Řím. Podle jejich stanoviska by měly státy dostat před uvalením sankcí ještě šanci pokusit se o nápravu.
"Mění se to hodně v tom, že jsou sankce, ale ta procedura se hodně přiblížila tomu, jak to známe z dneška," řekl pro ČTK náměstek ministra financí Tomáš Zídek.
Berlín na straně Paříže
Překvapením je tak postoj Berlína, který s kompromisním návrhem souhlasil, přestože se od počátku – společně s Prahou a Bratislavou – řadil k zastáncům přísných sankcí.
Po společné schůzce Nicolase Sarkozyho a Angely Merkel v Deauville ve Francii, také oba státníci vystoupili v pondělí (18. října) s návrhem na vytvoření časově neomezeného záchranného fondu eurozóny (více v článku zde), který by nahradil stávající fond, vytvořený v reakci na řecký kolaps státních financí a platný do roku 2013.
Ustanovení časově neomezeného fondu by ovšem vyžadovalo změnu unijních smluv. A právě výměnou za slib prezidenta Sarkozyho, že bude se změnou unijních smluv souhlasit, Berlín údajně upustil od návrhu automatických sankcí. Berlín by případnou změnou lisabonské smlouvy mohl prosadit i další typ sankce za porušení rozpočtových sankcí, a to dočasné pozastavení hlasovacích práv.
Podle internetového serveru Eurointelligence bude ale pro Berlín velmi obtížné najít pro změnu unijních smluv dostatečnou podporu ostatních členských států.
Náhlý obrat v německém postoji už nicméně stačil vyvolat rozčarování u jeho unijních spojenců.
"Jsem trochu překvapený tím, že se nám nedostalo 100procentní podpory pro rozpočtovou disciplínu od Německa. Mohli bychom tak dosáhnout o něco lepšího výsledku," vytkl Německu nekonzistentní postoj švédský ministr financí Anders Borg při příjezdu na dnešní jednání ministrů financí v Lucemburku.
