inzerce
Řada expertů volá po větší koordinaci a sjednocování regulačních opatření v Evropě už poměrně dlouhou dobu a jejich hlasy samozřejmě výrazně zesílily z příchodem finanční krize. Dohled nad institucemi finančního trhu je teď z větší části na národních orgánech, i když toky peněz dnes už většinou hranice neznají. A to vyžaduje dodatečné náklady - jak pro bankovní instituce a fondy, které se musí přizpůsobovat odlišným legislativním úpravám v různých státech Unie, tak pro samotné regulátory. Ti zase věnují hodně úsilí (peněz i času) na koordinaci jednotlivých politik.
Šéf Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) Angel Gurria k tomu včera řekl: „Potřebujeme posílit koordinaci mezi regulátory, dohledem a dalšími úřady a toho můžeme docílit pomocí systému jedné regulační autority.“ Jak si centralizaci dohledu OECD představuje blíže, nastínil její ekonomický expert Nigel Pain. První cestou podle něj je zřízení „agentury, která bude dohlížet na práci současných národních regulátorů“. Druhou možnost pak představuje vznik „centrálního úřadu přímo dohlížejícího na velké finanční instituce“. Ve zprávě OECD se také dočteme, jaké si tato instituce od navrhované centralizace dohledu slibuje přínosy: „lepší informovanost, konzistentní regulace, připravenost na budoucí krize a redukce nákladů na regulaci a dohled“.
V tomto ohledu se často mluví o posílení role Evropské centrální banky, jejíž postavení by ale bylo oslabeno faktem, že některé velké ekonomiky – jmenovitě Polsko a Velká Británie – stále stojí mimo eurozónu.
OECD také zveřejnila svou makroekonomickou prognózu, z níž vyplývá pro Evropu chmurná budoucnost. Eurozónu čeká po růstu v roce 2007 (2,6% HDP) i letos (1% HDP) v příštím roce propad do červených čísel, který už de-facto započal ve druhém a třetím čtvrtletí tohoto roku (země platící eurem jsou v recesi už od podzimu). Po letošním poklesu ve výši 0,6% předpovídá OECD v dalším roce opět mírný růst HDP o 1,2%. Pokles HDP bude samozřejmě mít významný vliv na stabilitu veřejných rozpočtů v eurozóně. Co se inflace týká, je predikce nejistá: za letošní rok se podle expertů OECD „může dostat pod 2%“ a krátkodobě dokonce je možné očekávat deflaci.
Právě vývoj inflačních očekávání, která se v průběhu léta a podzimu minulého roku radikálně proměnila, spolu s nepříznivými ekonomickými predikcemi, vedl Evropskou centrální banku (i další „měnové autority“ po světě) k bezprecedentnímu snížení úrokových sazeb. Ty v eurozóně spadly za poslední tři měsíce z 4,25% na 2,5% a většina analytiků očekává jejich další redukci (pravděpodobně o 0,5%) na zítřejším zasedání ECB.
