inzerce
Všeobecně analytici očekávali, že k další redukci úrokových sazeb v případě ECB dojde, ovšem jen málokdo předpokládal jejich pád o 75 bazických bodů (na 2%), což je nový rekord. Anglická centrální banka byla ještě odvážnější a snížila své základní úrokové sazby ze 3% na 2%. To je nejnižší hodnota od roku 1951 a je třeba dodat, že sazby Bank of England nikdy – za její více než třísetletou existenci – neklesly pod hranici 2%. Trhy tento krok nicméně předpokládaly a ještě před jeho zveřejněním se libra prodávala za rekordních 1,15 eur. Dodejme ještě, že jen několik hodin před ohlášením rozhodnutí ECB a Bank of England srazila švédská centrální banka sazby o 1,75% na 2%.
Důvody pro radikální kroky jinak velmi konzervativně uvažujících institucí jsou v zásadě dva: nadměrná inflace, zdá se, v nejbližší době nehrozí a Evropu by mohl postihnout mnohem nepříjemnější problém: deflace. Za druhé, předpovědi o hospodářském výkonu sedmadvacítky a eurozóny se sice velmi různí, nicméně začíná být pravidlem, že každá další zveřejněná predikce nabízí pesimističtější výhled do budoucna. Například Evropská centrální banka předpokládá pokles ekonomiky eurozóny v příštím roce v rozmezí 0-1%. Eurozóna, jak známo, je v recesi už nyní – zaznamenala totiž ve dvou po sobě jdoucích čtvrtletích (druhém a třetím) snížení HDP.
Analytici krok Evropské centrální banky vesměs přivítali: „To je důležité zejména nyní, kdy se začalo opět zvyšovat rozpětí mezi tržními úrokovými sazbami a sazbami centrální banky. Mohlo by to tak částečně zmírnit rostoucí stres na mezibankovním trhu,“ uvedl pro server iHNed.cz ekonom Patria Finance David Marek. Marek navíc očekává, že snižování úrokových sazeb ještě zdaleka není konec. Předpokládá, že Fed je v polovině prosince srazí o dalších 50 bodů, zatímco ECB podle něj sníží sazby ještě o 25 bodů. I čeští centrální bankéři se podobnému kroku nevyhnou, otázka je jen ta, jestli srazí úrokovou míru o 25 nebo 50 bodů, tvrdí Marek.
Nikdo nemůže vědět, jestli podobné kroky centrálních bank skutečně pomohou obnovit důvěru investorů a „rozhýbou“ trh s mezibankovními půjčkami a přispějí tak k odvrácení dlouho trvající recese. K tomuto cíli se upíná také Evropská komise, která nedávno představila svůj plán na oživení ekonomiky. Je však otázka, co z něj po nadcházejícím summitu Unie zbude. Zatím se zdá, že zodpovědnost za pomoc evropské ekonomice bude ležet spíš na bedrech národních států, které budou své postupy koordinovat s ostatními členy sedmadvacítky. Například Francie oznámila, že do domácího hospodářství "nalije" 26 miliard eur, což má ale také odvrácenou stranu mince - její deficit se v dalším roce pravděpodobně „přehoupne“ přes 4% HDP.
Pro vývoj v Evropě bude samozřejmě nadále klíčová kondice americké ekonomiky, kde ostatně celá krize – problémy na trhu s hypotékami – začala. Z druhé strany Atlantiku však zatím nepřichází moc dobrých zpráv: nezaměstnanost rekordně roste, automobilový průmysl stojí nad propastí a trh s bydlením má stále vážné potíže.
