inzerce
Po skončení jednání ministři financí eurozóny (Eurogroup) vydali prohlášení, podle nějž se na včerejší schůzce shodli na formální stránce případné pomoci Řecku. „(Ministři eurozóny) si vyjasnili technické varianty, které umožní rozhodnout o koordinovaném postupu, a které bude v případě potřeby možné rychle aktivovat,“ dočteme se v prohlášení.
Pokud by si okolnosti finanční pomoc vyžádaly, bude podle prohlášení především nutné zajistit finanční stabilitu eurozóny jako celku a ne „poskytovat finance za průměrnou úrokovou míru zemí eurozóny“.
Lucemburský premiér a předseda Eurogroup Jean-Claude Juncker zdůraznil, že Athény zatím o žádnou pomoc nepožádaly. Novináře dále ujistil, že případný záchranný plán nebude obsahovat záruky za půjčky, což byla jedna z možností, o nichž se před včerejším zasedáním ministrů spekulovalo. Ministři ale věří, že žádná pomoc nakonec nebude zapotřebí, dodal Juncker.
Pokud by ale Řecko o pomoc přeci jen požádalo, bude mít podle lucemburského premiéra podobu bilaterální půjčky od celé skupiny 16 zemí eurozóny a ne od jednotlivých zemí. Také o této možnosti se v médiích hovořilo.
Juncker dále oznámil, že došlo k vytvoření pracovní skupiny, která byla pověřená přípravou návrhu záchranného plánu, který by měli ministerští předsedové a prezidenti zemí Evropské unie schválit na nadcházejícím summitu 25.-26. března v Bruselu.
Úsporný plán EU oceňuje
Eurokomisař pro měnové záležitosti Olli Rehn ocenil během tiskové konference přijetí řeckého úsporného balíčku, jehož cílem je snížit během letošního roku deficit z 12,7 % HDP na 8,7 %. I on se ale poté podobně jako Juncker uchýlil k frázím obsaženým ve společném usnesení ministrů a dotazy novinářů na předpokládaný objem poskytnuté pomoci nebo na objasnění termínu „technické varianty“ vytrvale odrážel.
Podle rakouského ministra financí Josefa Proella se včera o konkrétním objemu finanční pomoci vůbec nemluvilo. „O finančních částkách dnes žádná diskuse neproběhla,“ uvedl.
Trhy na ústní podporu Unie vůči řeckému úspornému plánu reagovaly mírným snížením rizikové prémie řeckých dluhopisů oproti německým, čímž by se Řecku, které má v dubnu a květnu splatit 20 miliard dluhu, mohlo trochu ulevit.
Podle analytiků je ale riziková prémie v případě řeckého dluhu stále nestabilní a politici hledají způsoby, kterými by Řecko izolovaly od turbulencí na trhu a zabránili jeho bankrotu, který by silně dopadl na euro.
Zatím žádné detaily
Francouzská ministryně financí Christine Lagarde včera uvedla, že cílem setkání bylo dohodnout se na „technických variantách plánu, které by byly přijaty v případě, že budeme cítit potřebu. Jinými slovy, v případě, že trhy nepochopí realitu a hloubku úsporných plánů“.
„Není to mechanismus, který bychom dnes potřebovali,“ uvedla. „Tím, že řešíme technické varianty dáváme najevo, že se očekáváními zabýváme. Zatím ale není důvod očekávat, že k implementaci dojde a nepůjdu proto do žádných technických detailů“.
Nizozemský ministr financí Jan Kees De Jager uvedl, že by se případná pomoc musela řídit podobně přísnými podmínkami, jaké při záchraně zemí uplatňuje Mezinárodní měnový fond. „U opatření, jako jsou například půjčky, se bude muset postupovat podle stejné metodologie jako má MMF,“ prohlásil ministr.
Německo, o něž by se jako o největší evropskou ekonomiku musela v budoucnu opírat jakákoliv případná pomoc, ale zatím jakoukoliv podporu Řecku odmítá. Athény podle něj musí nejprve prokázat, že jsou ochotné přijmout bolestivé kroky a začít snižovat svůj hrozivý deficit veřejných financí.
