inzerce
„Dnešním rozhodnutím Evropa vysílá jasný signál, že si nikdo nemůže hrát s naší společnou měnou ani s naším osudem,“ komentoval včera řecký premiér Jorgos Papandreu. Pokud Atény „záchranný balíček“ skutečně aktivují, bude se jednat možná o největší mezinárodní nouzovou půjčku v historii.
Na plánu se o víkendu (pomocí telefonické konference) dohodli ministři financí všech 16 zemí eurozóny. „Program pokrývá tříleté období, přičemž státy eurozóny jsou připraveny během prvního roku poskytnout 30 miliard eur a o zbytek potřebných peněz a expertní podporu se postará MMF,“ praví se v plánu.
Eurozóna by Řecku poskytla peníze za výrazně příznivějších podmínek, než nyní panují na trhu, což však odmítají ministři financí označit za jeho „dotování“. „Pokud bude domluvený mechanismus aktivován, rozhodně nelze mluvit o jeho rozporu se Smlouvou o EU, která zapovídá finanční pomoc mezi členskými státy. Řecko totiž případné půjčky, které nebudou subvencovány, musí splatit,“ uvedl šéf Eurogroup Jean-Claude Juncker.
Podle plánu by se však úroková míra z půjček (na tři roky) měla pohybovat „okolo 5 %“, tedy hodně pod současnou tržní cenou, která činí zhruba 7,3 %. Jistou míru „dotování“ půjček lze tedy popřít jen stěží.
Jestli na záchranu Řecka skutečně dojde, dostane velmi pravděpodobně největší mezinárodní pomoc pro stát ve finanční nouzi v historii. Jen za první rok by čerpalo okolo 40 miliard eur a plán má trvat tři roky. Přitom dosud největší balík peněz v historii, který MMF přiklepl Mexiku, měl objem 47 miliard dolarů (to bylo minulý rok a mexická vládla z něj ještě nečerpala ani cent).
Cíl plánu pro Řecko je jasný a co nejhlasitěji propagovaný: obnovit důvěru investorů v aténskou vládu tak, aby si mohla půjčovat na finančních trzích za přijatelných podmínek. „Zůstává jediná otázka: jestli dohodnutý mechanismus, podobně jako zbraň ležící na stole, přesvědčí trhy. Pokud ne, budeme tuto zbraň nuceni použít,“ nechal se slyšet Papandreu.
Pravděpodobnost, že „střelba“ bude nutná, se podle analytiků neustále zvětšuje. Největší skepsi nevzbuzuje ani tak deficit jako spíš celková výše řeckého dluhu, který v současnosti dosahuje 300 miliard eur (tedy asi 125 % HDP). Minulý pátek dokonce ratingová agentura Fitch snížila hodnocení Řecka na BBB-, což znamená, že jeho dluhopisy jsou už pouze krok od označení za „prašivé“ („junk“).
Podle Junckera si Řecko zatím vede dobře při plnění úsporného plánu, který má jeho loňský deficit snížit o čtyři procentní body na letošních 8,7 % HDP, ovšem příští rok musí přijít další škrty, jež se pravděpodobně nejvíce dotknou penzí.
Finančním trhům však, zdá se, uklidňující slova politiků nestačí. Sice zareagovaly pozitivně na zprávu o konkrétních obrysech záchranného plánu, ale na trvalejší snížení rizikové přirážky to nevypadá (v současnosti se pohybuje okolo 4 %).
Dohoda mezi ministry financí eurozóny přišla za pět minut dvanáct. Řecko totiž chce hned zítra uvést na trh další emisi dluhopisů, a to pokud možno za přijatelnou cenu. Jen do konce května si potřebuje vláda v Aténách půjčit (na splátky minulých dluhů a úroků) 11 miliard eur. Během letošního roku musí sehnat celkem 53 miliard eur.
(EurActiv s Reuters.)
