inzerce
Slovenský premiér Robert Fico v pondělí hodně rázně vstoupil do kampaně k parlamentním volbám, které 12. června rozhodnou o tom, zda zůstane předsedou vlády. Na odmítnutí pomoci Řecku ze strany pravicové opozice reagoval emotivním prohlášením o tom, že jeho vláda Řecku „žádný bianco šek nepodepíše“. Atény prý nejdřív musí schválit slíbená úsporná opatření v tamním parlamentu (EurActiv 4.5.2010).
Ostrý výpad premiéra Fica (ministr financí jeho vlády přitom se záchranným balíčkem pro Řecko v neděli souhlasil) zjevně překvapil Evropskou komisi i finanční trhy. Opět se objevily pochybnosti o tom, jestli je eurozóna skutečně schopna Řecku pomoci – a udělat tak krok, za který politici na domácí scéně moc ovací nesklidí.
Mluvčí komisaře pro měnové otázky Olliho Rehna Amadeu Altafaj Tardio se včera snažil tyto pochybnosti rozehnat. Podle něj může do Řecka začít proudit pomoc z ostatních států eurozóny i přes slovenské přešlapování.
„Není to o tom, že by musely všechny státy do poloviny května mít připravenu pomoc. To je myslím zřejmé. Může se stát, že procedury v některých národních parlamentech si vyžádají delší čas, což ale neznamená, že se peníze nezačnou vyplácet,“ zdůrazňuje Tardio.
Ať žije suverenita
Komise „plně respektuje parlamentní debaty na národní úrovni“, ovšem i tak nemá pochyby o tom, že se do poloviny května pro Řecko sežene dostatečná finanční podpora. „Je to také otázka národní suverenity – parlamenty prostě musí hrát svou roli,“ dodal Tardio.
Ministři financí eurozóny se v neděli (2.5.) dohodli na záchranném balíčku pro Řecko, který počítá s půjčkami v celkové výši 110 miliard eur (30 miliard přispěje MMF) během následujících tří let. Jen za první rok mají Řekové dostat 30 miliard eur. Klíčové je, aby první část mezinárodní pomoci přišla ještě před 19. květnem, kdy musí vláda v Aténách splatit dluhopisy ve výši 8,5 miliardy eur (EurActiv 3.5.2010).
V nedělní dohodě se výslovně uvádí, že schválení záchranného balíčku v národních parlamentech by mělo proběhnout „hladce“ a ještě před odesláním prvních půjček Řecku. Jak ovšem ukazuje příklad Slovenska, výsledný scénář může být poněkud odlišný.
Je sice pravda, že Slovensko dočasně narušilo (aspoň deklarovaný) jednotný postoj eurozóny k řešení krize v Řecku, nicméně jeho příspěvek k záchraně Řecka by beztak nebyl příliš významný (odvíjí se od kapitálové účasti země v Evropské centrální bance, která v případě Slovenska netvoří ani 1 %).
Celá eurozóna má dát během tří let 80 miliard eur, ale na Slovensko připadá pouhých 800 milionů eur, zatímco na největšího plátce – Německo 22 miliard (Bundestag má o pomoci Řecku hlasovat v pátek). I tak si ovšem jen málokdo dokáže představit, že by Slovensko – jako jediný stát eurozóny – ani po červnových volbách nepodalo Řecku pomocnou ruku.
Ponaučení?
Shánění desítek miliard eur na rychlé půjčky Řecku je jedna věc, ovšem mnohem důležitější bude, jak se evropským lídrům podaří nastavit podmínky fungování eurozóny tak, aby fiskální zhroucení některého členského státu už napříště nehrozilo.
Nejvyšší představitelé eurozóny se sejdou na mimořádném summitu už tento pátek (7. května). Budou mít na starost nejen zhodnocení toho, jak je na tom schvalování záchranného balíčku pro Řecko v jednotlivých státech eurozóny, ale určitě přijde řeč i na evropskou „ekonomickou vládu“, tedy posílení koordinace hospodářských a fiskálních politik jednotlivých států.
Podle Tardia je každopádně jasné, že řešení řecké krize nemůže sloužit jako návod pro krize příští. „Mechanismus pomoci je zcela specifický pro Řecko a nemůže být aplikován nikde jinde,“ uvedl mluvčí komisaře Rehna. Ten má příští týden ve středu (12.5.) zveřejnit konkrétní návrhy Komise ohledně postupů, které se budou uplatňovat, když se do rozpočtových problémů dostane některý další stát eurozóny.
