inzerce
Řecký premiér Jorgos Papandreu včera svým spolustraníkům z vládní socialistické strany PASOK řekl, že půjčka, kterou Athény dostanou ze záchranného fondu eurozóny (EFSF), bude mít fakticky formu prvních společných obligací eurozóny.
„Rozhodnutí našich evropských partnerů, že nám půjčí za úrok 3,5 %, což je jen nepatrně víc, než za kolik si půjčuje Německo, se v podstatě rovná zavedení evropského dluhopisu, a to bez ohledu na to, že takový systém zatím nebyl dojednán,“ uvedl.
Svou interpretací výsledků mimořádného summitu zemí eurozóny, na němž státníci hledali odpověď na otázku, jak pomoci Řecku a zároveň neohrozit existenci společné evropské měny (EurActiv 22.7.2011), Papandreu zřejmě vyvolá negativní reakce v zemích jako Německo nebo Nizozemsko, které o zavádění společných euroobligací nechtějí ani slyšet.
Německo až do minulého týdne trvalo také na tom, že součástí úroku, za který eurozóna půjčuje předluženým zemím, musí být i určitá úroková prémie, která omezí riziko morálního hazardu. Kancléřka ale na summitu tento požadavek nakonec stáhla a připustila, že v případě zemí, které se potýkají s recesí, je vyšší úrok kontraproduktivní.
Společné euroobligace eurozóny jsou ale v Německu stále tabu. Zastánci konzervativní fiskální politiky se obávají, že v opačném případě by se z eurozóny stala „transferová unie“, v níž by se z peněz německých daňových poplatníků financovaly dluhy zemí se špatnou fiskální disciplínou.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble se kritiku uvnitř vládní koalice pokusil tento týden utlumit. Summit podle něj v žádném případě nedal záchrannému fondu eurozóny plnou moc k nákupu dluhopisů předlužených států.
„I v budoucnu k podobným nákupům bude moci dojít jen za velmi přísných podmínek poté, co Evropská centrální banka rozhodne, že na finančních trzích nastaly mimořádné okolnosti a finanční stabilita je v nebezpečí,“ cituje agentura Reuters z dopisu s datem 26. července.
Vláda podle Schäubla možnost, že by fond mohl na sekundárním trhu nakupovat obligace zadlužených zemí podle svého vlastního uvážení, odmítá.
Společné řízení dluhu?
Německý ministr financí uvedl, že jeden summit k vyřešení problémů eurozóny nestačí. Opatření, která státníci minulý týden dohodli v Bruselu, podle něj ale mohou zabránit tomu, aby problémy Řecka ohrožovaly eurozónu a samotnou existenci eura.
Státy se na summitu dohodli na úpravě pravomocí EFSF. Ten bude do budoucna moci poskytnout zemím, kterým by hrozilo, že se ocitnou v potížích, úvěrovou linku, bude moci státům půjčit na rekapitalizaci bank a za mimořádných okolností i na zpětný odkup dluhopisů.
Papandreu však výsledky summitu svým spolustraníkům v Řecku interpretoval poněkud odlišně. Státníci zemí eurozóny podle něj položili základy společnému řízení dluhů.
„Zpětný odkup obligací na sekundárním trhu je něco, o co jsme usilovali už dlouho. Budeme tak moci intervenovat proti choutkám finančních trhů a spekulantů,“ řekl poslancům.
„Provede se to pomocí EFSF, což ve skutečnosti představuje zárodek společného řízení dluhu v eurozóně,“ uvedl řecký premiér.
Úpravu pravidel EFSF musí posvětit ještě parlamenty členských zemí eurozóny. Odhaduje se, že tento proces potrvá zhruba do konce září. Je také možné, že v některých zemích, konkrétně v Německu, Nizozemsku, Finsku či na Slovensku vyvolá nesouhlasné reakce.
Zdroje z EU uvedly, že do doby, než dojde ke změně pravomocí, nebude EFSF moci přistoupit k žádným intervencím na případnou pomoc zemím jako je Itálie či Španělsko.
Nervózní trhy
Náklady na pojištění dluhu obou zemí na slova německého ministra financí zareagovaly růstem a také výnosy z obligací většiny zemí na periferii eurozóny se vrátily na úroveň, na níž se nacházely před krizovým summitem.
Jak uvedl Gavan Nolan, analytik společnosti Markit, která nabízí nástroje na pojištění proti úvěrovému selhání, trhy v těchto dnech reflektují „nejasnosti ohledně nových pravomocí EFSF“ a rizika spojená s implementací plánu dohodnutém na summitu.
Z velké části se na nepříznivém vývoji podepsala i pokračující nejistota na druhé straně Atlantiku, kde prezident Barack Obama jedná s kongresmany o navýšení dluhového stropu. Spojené státy musí najít kompromis do 2. srpna, jinak nebudou schopny splácet své závazky.
Zdroje z EU ale také připustily, že za nejistotu a prohlubování krize může nedostatek „verbální disciplíny“ a protichůdné výroky politiků zemí eurozóny, kteří se snaží své domácí publikum ubezpečit, že dohoda neohrožuje jeho zájmy.
„Vloni v létě krize částečně ustoupila díky tomu, že se politici zemí eurozóny rozjeli na pláže a přestali si každý den veřejně odporovat," uvedl zdroj blízký jednání o řeckém záchranném balíčku.
(EurActiv ve spolupráci s Reuters.)
