inzerce
Zástupci eurozóny se včera dohodli na poskytnutí 150 miliard euro ve formě bilaterálních půjček MMF.
„Ministři včera potvrdili, že v rámci širšího mezinárodního úsilí, jehož cílem je posílit přiměřenost zdrojů MMF, členské země eurozóny poskytnou dodatečných 150 miliard eur prostřednictvím bilaterálních půjček na jeho 'účet všeobecných zdrojů',“ uvedl lucemburský ministr financí a předseda Eurogroup Jean-Claude Juncker.
Velká Británie však dala během včerejší tříhodinové telekonference ministrů financí najevo, že 30 miliard eur, kterými měla podle očekávání balík půjček doplnit, neuvolní, pokud se k tomuto úsilí nepřipojí také další světoví hráči.
Deník Financial Times v této souvislosti citoval britského ministra financí George Osborna, který uvedl, že posláním MMF je chránit „země a ne měny“ a že samy země eurozóny by měly přijmout rozhodnější protikrizová opatření.
Další součást obranného valu
Navýšení bilaterálních půjček MMF až o 200 miliard eur představuje ze strany evropských zemí další pokus o zpevnění obranného valu před stupňující se dluhovou krizí eurozóny. Poté, co se evropské země nedohodly na navýšení prostředků ve vlastním záchranném fondu EFSF, jehož souhrnná výše činí 440 miliard eur, hledají další cesty, kterými by bylo možné odrazit útoky na dluhopisy zemí eurozóny a jejich bankovní sektory.
Přestože dodatečných 200 miliard by na případnou pomoc zemím jako je Itálie nebo Španělsko nestačily, Unie doufá, že pokud prokáže, že je sama ochotná na svou záchranu přispět, poskytnou půjčky i další země, jako je Rusko, Čína nebo Spojené státy. Ochotu zatím vyjádřily Rusko a Čína, ale obě vyčkávají na podrobnosti evropského protikrizového plánu. Ve Spojených státech by musel o půjčce rozhodnout Kongres, ale ten je v tuto chvíli proti (EurActiv 15.12.2011).
Lídři evropských zemí se na uvolnění částky dohodli na nedávném summitu (EurActiv 12.12.2011). 150 miliard z této sumy měly do fondu přispět země eurozóny, zbývajících 50 miliard další evropské státy. Od Britů se původně čekal příspěvek ve výši 30 miliard euro.
Británie je včera jedinou nečlenskou zemí eurozóny, která bilaterální půjčce řekla poměrně jasné ne. Další země – Švédsko, Dánsko, Polsko a Česká republika, se zatím nevyjádřily.
Česko zatím váhá
„Českou republiku nelze uvádět mezi zeměmi, které přispějí,“ citovala ČTK mluvčího ministra financí Ondřeje Jakoba poté, co světovými médii proběhla zpráva, že Česko je mezi zeměmi, které s půjčkou MMF souhlasí.
Podle agentury zástupce úřadu potvrdil, že o případné půjčce musí rozhodnout vláda. Ta ale zatím váhá a podobně jako ČNB hovoří o nerovnoměrném riziku, kterému se prý státy mimo eurozónu půjčkou vystavují.
Miroslav Singer, guvernér centrální banky, v článku pro dnešní Hospodářské noviny uvedl, že zatímco pro země eurozóny jsou půjčky z pohledu devizových rezerv bezrizikové, „neboť jejich centrální banky mají přístup k eurové likviditě ECB“, pro ostatní země znamenají riziko.
Proto také na včerejším jednání ministrů financí Česko patřilo k zemím, které požadovaly vypuštění výše půjčky z textu dohody. To se podařilo a výsledný dokument konkrétní částky (podle původního materiálu Česko mělo fondu půjčit 3,5 miliardy eur) nakonec neobsahuje.
