inzerce
Tlak zemí eurozóny a finančních trhů nese ovoce: řecká vláda včera oznámila, že hodlá letos ušetřit dalších skoro pět miliard eur. Škrty v platech veřejných zaměstnanců, zmrazené penze a navýšení daní (hlavně spotřebních – na alkohol a cigarety) mají dohromady přinést snížení deficitu o další dva procentní body. Konečným cílem je srazit letos řecký schodek z loňských 12,7 % na 8,7 %.
Další utahovaní opasků se vůbec nelíbí odborářům ani důchodcům. Několik stovek seniorů včera prorazilo policejní kordóny a demonstrovalo proti tomu, že se jim letos důchody nezvednou ani o euru (tj. reálně klesnou) přímo před sídlem vlády. Veřejní zaměstnanci se chystají k další 24hodinové stávce 15. března.
Na druhou stranu finanční trhy nový plán úspor (třetí za poslední tři měsíce) přijaly velmi pozitivně a podle analytiků je to rozhodující impuls pro ostatní členské země eurozóny, aby Řecku poskytly pomoc. To si myslí i řecký premiér Jorgos Papandreu. „Naši část dohody jsme splnili, teď máme nárok na unijní solidaritu,“ uvedl Papandreu s tím, že „Evropa stojí před historickým úkolem“.
Očekávání analytiků i řecké politické scény ohledně rychlé unijní pomoci ale okamžitě negovala německá kancléřka Angela Merkel, která včera uvedla, že na páteční schůzce s řeckým premiérem rozhodně nebude jednat o poskytnutí finanční pomoci. „Na pátečním setkání chceme utvrdit dobré vzájemné vztahy mezi Řeckem a Německem a ne jednat o pomoci, to chci říct jasně,“ uvedla Merkel.
Jak na to?
Většina evropských politiků má strach ze ztráty přízně voličů (pro záchranu rozhazovačného Řecka z jejich peněz nemají pochopení) i z morálního hazardu, a tak se zatím bojí nahlas mluvit o případné finanční podpoře pro Řecko. Někteří se ohánějí tím, že podle současné unijní legislativy nesmí jeden stát zachraňovat druhý před bankrotem.
To je sice pravda, ale pokud by k takovému kroku existovala politická vůle, cesty se najdou. Podle odborníků je například možné zrychlit výplatu peněz ze strukturálních fondů, poskytnout garance na řecké dluhopisy nebo vytvořit speciální záchranný fond.
Další možností je nákup řeckých dluhopisů státními bankami, jako je například německá KfW nebo francouzská Caisse des Depots (tyto instituce by mohly případně i poskytnout garance). Minulý týden se v německých a francouzských médiích objevily informace o plánu zbylých 15 států eurozóny na vytvoření záchranného balíčku pro Řecko v hodnotě 20 až 25 miliard eur. Nikdo z oficiálních představitelů těchto zemí je ale nepotvrdil.
Cílem jakýchkoliv opatření má být navrácení důvěry finančních trhů v udržitelnost řeckých veřejných rozpočtů.
Pokud nedáte, dá MMF
Mezinárodní měnový fond (MMF) včera přivítal nový úsporný plán Řecka, jehož důsledná implementace bude podle něj klíčová pro udržení fiskální stability. Zároveň ovšem MMF Řecku připomněl, že se neobejde bez rychlého přijetí zásadních reforem posilujících růst a produktivitu práce.
„Jsme připraveni podpořit Atény při implementaci navržených opatření a poskytneme naši expertní pomoc,“ uvedla mluvčí MMF Caroline Atkinson. A možná nezůstane jen u ní.
Řecký premiér Papandreu (podle jednoho z vládních úředníků) včera potvrdil, že pokud neuspěje se žádostí o pomoc u dalších zemí eurozóny, obrátí se jeho vláda na MMF. Tato hrozba může podle expertů na evropské státníky zabrat – ti se totiž bojí, že by eurozóna ztratila podporou MMF zbytek svého lesku.
Odborníci tvrdí, že v březnu by ještě Řecko nemělo mít problém dostát svým závazkům, ale během dubna a května musí splatit (rozuměj znovu si půjčit na splacení) dluhopisů v celkové hodnotě asi 22 miliard eur. Pokud chce další dluhopisy prodat za rozumnou cenu, musí do té doby získat znovu důvěru investorů – a to bude bez externí pomoci velmi těžké.
