inzerce
Řecký premiér Papandreu včera v Bruselu hodil hlavám států eurozóny, a především pak německé kancléřce Angele Merkel, rukavici, nicméně není zdaleka jisté, jestli jí zvednou. Na začátku tohoto týdne sice ministři financí eurozóny dohodli obrysy případné pomoci Řecku, ale vzhledem k tomu, že jí zatím nepotřebuje, odmítli plán zveřejnit (EurActiv 16.3.2010).
„Postoj německé vlády bude rozhodující. V současnosti se ale zdá, že se shoda na pomoci Řecku na evropské úrovni nenalezne,“ tvrdí Cinzia Alcidi ze think-tanku Centre for European Policy Studies. „Je to nicméně první velký test pro eurozónu a velmi by jí poškodilo, pokud by se na evropské půdě nenašlo řešení (řeckých problémů),“ dodává.
Podle jednoho z řeckých činitelů se však tato možnost rychle přibližuje. „Stále chceme, aby řešení zůstalo v rámci Evropské unie, nevypadá to však dobře,“ uvedl zdroj (citovaný ČTK). „Pokud nevzejde ze summitu EU 25. března jasná podpora, budeme se muset rozhodnout, kam se obrátit. Na stole je řada scénářů, z nichž prvořadý je scénář s MMF,“ dodal.
I když řecký premiér tuto zprávu okamžitě odsoudil jako „hloupou“ – podle něj není Řecko v současnosti o nic blíž MMF, než dříve – včera ráno kurs eura vůči dolaru poklesl o půl procenta.
Evropským lídrům se do zveřejnění plánu na případnou záchranu Řecka nechce (jde o u voličů nepopulární krok spojený s možným morálním hazardem) a stále doufají, že Atény samy přesvědčí finanční trhy o své důvěryhodnosti.
Přešlapování hlav států EU bude pravděpodobně pokračovat. Podle německé vlády, která je pro „přiklepnutí“ případné pomoci klíčová, se od nadcházejícího summitu v Bruselu (25.-26.3.) nedá očekávat žádné zásadní rozhodnutí. Angela Merkel dokonce tento týden mluvila o možnosti některých zemí (žádnou nejmenovala) z eurozóny vystoupit.
Navíc evropský prezident Herman Van Rompuy se podle diplomatů o tomto tématu na summitu odmítá vůbec bavit.
Hlavní problém, kterému Řecko v současnosti čelí, a sice vysoké náklady na půjčování, ovšem nemizí ani po zveřejnění v pořadí už třetího úsporného balíčku. Atény si jen do května potřebují půjčit 20 miliard eur a letos celkem 53 miliard. Úroková míra z řeckých dluhopisů je však stále zhruba o 3 % výše ve srovnání s Německem.
Podle některých analytiků i pozorovatelů – i přesto, že to nahlas nepřiznají – řada čelních politiků států eurozóny přichází „záchrannému lanu“ od MMF na chuť. Tato myšlenka má podporu zejména v Itálii, Finsku a Nizozemí a úplně jí nezavrhuje už ani Německo, říkají pozorovatelé.
(EurActiv s Reuters.)
