inzerce
Poslanci stran slovenské vládní koalice včera odmítly podpořit rámcovou smlouvu o pomoci Řecku. Svůj příspěvek ve výši 817 miliard eur, na který v Bruselu kývla bývalá vláda Roberta Fica, Slovensko Řekům nepošle. Podle analytiků se tím země staví do špatného světla a poškodí si svou pověst mezi evropskými partnery.
Parlament naopak drtivou většinou přítomných poslanců (140 ze 142) schválil smlouvu o příspěvku do evropského finančního a záchranného mechanismu (EFSF), který má v budoucnu poskytovat půjčky zemím, které by se v budoucnu dostaly do podobných potíží jako předlužené Řecko. Na balíku v celkovém objemu 750 miliard eur se členské státy Evropské unie mají podílet 440 miliardami. Podíl každé země je přitom vypočten na základě její kapitálové účasti v Evropské centrální bance. Na Slovensko tak připadá 4,37 miliard eur.
Oba finanční příspěvky v Bruselu vyjednal ještě Ficův kabinet, ale příslušné rámcové smlouvy odmítl podepsat s tím, že je musí posvětit ještě parlament. To se ale do voleb nestihlo a nová vláda Ivety Radičové se k nim postavila odmítavě.
Premiérka po neúspěšné misi do Bruselu, kde o slovenské účasti v záchranném finančním mechanismu jednala s vrcholnými představiteli EU, nakonec připustila, že by se vláda v této otázce měla držet svých závazků. Uvolnění peněz ale podmínila zpřísněním dohledu nad dodržováním Paktu stability a růstu a dodatečným požadavkem, podle nějž bude mít na ručenou půjčku z EFSF nárok pouze ta země, které už finanční trhy odmítnou půjčovat (EurActiv 15.7.2010).
Jakápak solidarita?
V případě půjčky Řecku zůstala ale vláda neoblomná a svým poslancům jí doporučila nepodpořit. Ti jí také včera odmítli. Podle ministra financí Ivana Mikloše by slovenský příspěvek byl v nepoměru k jeho hrubému domácímu produktu. Solidaritou nelze nazývat solidaritu chudých s bohatými, zodpovědných s nezodpovědnými a občanů s manažery bank, prohlásil ministr včera ještě před jednáním poslanců. Shrnul tím výhrady stran vládní koalice, jimž se nelíbí, že by země, která je v současné době nejchudším článkem eurozóny měla pomáhat bohatšímu (a nezodpovědnému) Řecku.
Předseda vládní strany SaS (Svoboda a spravedlnost) Richard Sulík šel ve svých prohlášeních ještě dál, když prohlásil, že dluh Řecka se bez ohledu na půjčku „brzy dostane na 150 % HDP“ a „dřív nebo později bude muset eurozónu opustit“, cituje předsedu parlamentu deník Pravda.sk. Řecko podle Sulíka není zemí, která by dokázala šetřit a půjčkou se její agónie pouze zbytečně prodlužuje.
Ficův krok stranou
Slovensko včera nakonec pomoc Řecku odmítlo hlasy 69 z 84 hlasujících poslanců v jinak 150členné Národní radě. Hlasování se totiž překvapivě nezúčastnili poslanci Ficova Smeru, který jinak půjčku oficiálně podporuje. Neúčast na hlasování Fico odůvodnil čekáním na zprávu inspektorů, kteří na přelomu července a srpna v Řecku zjišťovala, zda Řekové plní plán reforem, ke kterému se zavázali, a kterým EU a MMF podmiňují vyplácení pomoci.
Zpráva má být představena začátkem září, ale z vyjádření představitelů inspekční mise vyplývá, že země v některých oblastech schválila reformy ještě dřív, než jí ukládal původní časový plán (EurActiv 6.8.2010) a nelze čekat, že na tom oficiální zpráva něco změní. Ficův krok je tedy spíše vzkazem pro voliče, neboť půjčka Řecku se mezi Slováky příliš velké podpoře netěší.
Co na to EU?
Pro uvolnění půjčky nakonec hlasoval jediný poslanec, představitel vládní KDH, bývalý ekonom Světové banky Anton Marcinčin, který solidaritu s Řeckem hájil ještě před volbami. Poslanec deníku Pravda.sk řekl, že není příliš šťastné, když se Slovensko staví do role jediného spravedlivého. Upozornil dále, že výsledek, kdy poslanci řekli 'ano' příspěvku do finančního mechanismu a zároveň 'ne' půjčce Řecku budou partneři v EU vnímat jako „nekonzistentní postoj“.
Komisař pro měnové otázky Olli Rehn se podle ČTK nechal slyšet, že jde ze strany Slovenska o porušení závazku, které narušuje solidaritu v eurozóně. Komisař ale dodal, že slovenského rozhodnutí může „jen litovat“.
Slovenský nesouhlas s půjčkou poskytnutí pomoci nijak neohrožuje, jeho podíl budou ale muset zaplatit ostatní státy eurozóny. Důsledky včerejšího slovenského hlasování se ministři eurozóny budou podle komisaře zabývat na svém nejbližším jednání.
