inzerce
Řecko si druhou splátku ze záchranného úvěrového balíku v objemu 110 miliard eur zaslouží, oznámili včera v Athénách experti Evropské komise, Evropské centrální banky a MMF po skončení mise, během níž zkoumali, jak řecká vláda postupuje při naplňování úsporných kroků. Po úvodní květnové splátce ve výši 20 miliard eur si tak v září Řecko na svůj účet připíše dalších 9 miliard.
Pokroky v přijímání zásadních strukturálních reforem jsou podle inspektorů „působivé“ a v některých oblastech jdou dokonce nad rámec časového plánu, kterým Evropská unie a měnový fond podmiňují vyplácení úvěru. Jedná se zejména o reformu penzijního systému, k níž řecká vláda přikročila o tři měsíce dříve než původně plánovala.
Experti vládu pochválili také za reformy na trhu práce a ocenili, že se při jejich prosazování nezalekla ani protestů a stávek, které provoz země v některých oblastech v minulých týdnech a měsících ochromily. „To podle mého názoru dokazuje, že to vláda s reformami myslí vážně a neustoupí jen proto, že proti nim nějaká zájmová skupina protestuje,“ řekl agentuře Reuters šéf mise MMF Poul Thomsen.
I přes pozitivní slova ale z úst inspektorů zaznívá varování, že „zásadní výzvy“ a rizika na řeckou vládu ještě čekají. Šetřit musí začít nejen centrální vláda, ale také regionální samosprávy a s velkým zadlužením se potýkají i nemocnice a veřejná doprava. Dluh řecké státní železniční společnosti OSE narůstá každým rokem přibližně o miliardu eur a v současné době činí již 10 miliard. Řecko také sužují rozsáhlé daňové úniky.
Otázkou ale je, jak se řecké vládě i přes přijatá opatření podaří státní pokladnu naplňovat. Řecko zasáhla recese a z odhadů EU a MMF vyplývá, že tamní ekonomika letos klesne o 4 % a v příštím roce o další 2 %. Daňové příjmy díky tomu nejsou tak vysoké jak si vláda představovala a nevyvážilo je ani zvýšení některých nepřímých daní (spotřební daně z pohonných hmot a DPH).
Riziko představuje také inflace, neboť řečtí obchodníci díky nízké konkurenci na trhu promítli do konečných cen prakticky celé zvýšení daní. MMF a EU byly proto nuceny svůj původní odhad upravit z 1,9 % na 4,75 %.
Řecký ministr financí Jorgos Papakonstantinu ale věří, že se Řecku v letošním roce podaří i navzdory těmto obtížím deficit stáhnout na z loňských 13,6 % na plánovaných 8,1 %. „Na základě vývoje HDP a vyšší než očekávané inflace (…) do konce roku snížíme deficit pod 8,1 %,“ uvedl ministr podle Reuters.
Analytici ovšem upozorňují, že snížit deficit pod 3 % HDP daná maastrichtskými kritérii ještě několik let potrvá a teprve čas ukáže, jak bude vláda schopná své závazky dlouhodobě naplňovat. Zejména proto, že s dalšími škrty bude nevyhnutelně klesat její popularita.
