inzerce
Jedním z hlavních úkolů právě započatého španělského předsednictví je určitě boj se současnou hospodářskou krizí; nelze ovšem zapomínat ani na nástroje, které by měly vzniku dalších finančních a potažmo hospodářských krizí zabránit.
Španělské předsednictví se proto (jak včera jeho představitelé sdělili EurActivu) bude snažit o prosazení vzniku Evropského výboru pro systémová rizika (ESRB) v té podobě, kterou v prosinci schválila Rada ministrů financí. Z Evropského parlamentu však zaznívají dost skeptické hlasy a je velmi pravděpodobné, že celý balík opatření proti vzniku dalších krizí dozná při projednávání v jeho výborech nemálo změn.
Připomeňme jen, že evropští lídři se na hlavních obrysech dohledu nad finančními institucemi dohodli v červnu 2009 a uložili Komisi, aby jejich závěry „přetavila“ v konkrétní legislativní návrhy. Ty předpokládají, že se dohled rozdělí na makroekonomickou část, kterou bude řídit Evropský výbor pro systémová rizika (ESRB) a mikroekonomickou část v dikci Evropských orgánů dohledu (ESAs) (EurActiv 24.9.2009).
Mikro-dohled se má členit do třech větví, podle druhů sledovaných institucí na: Evropský orgán pro bankovnictví (EBA); Evropský orgán pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění (EIOPA) a Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA).
K čemu nám budou?
Pojďme ale zpět k výhradám europoslanců: co konkrétního jim vadí? Tak především je podle nich velmi vágně definováno, jak spolu budou orgány makro- (ESRB) a mikro- (ESAs) dohledu kooperovat. Připravovaná parlamentní zpráva, která bude zveřejněna v polovině února, má podle zdrojů blízkých jejím autorům zdůraznit, že bez bližšího propojení obou institucí se jen těžko dá mluvit o důsledném předvídání systémových rizik.
Na bedra ESRB se snáší kritika také za to, že půjde o instituci až příliš úzce navázanou na jednotlivé centrální banky a především na Evropskou centrální banku (ECB), která navíc nedisponuje žádnými reálnými pravomocemi.
„Měla by být respektovanou institucí plnou osobností, která by působila na rozhodování politiků a orgánů dozoru svou morální autoritou,“ dočteme se o funkci ESRB v návrhu Evropské komise. Ve zkratce by ESRB měla upozorňovat na finanční instituce, které se chovají rizikově, a ty se pak buď „polepší“ nebo vysvětlí, proč jednaly tak, jak jednaly.
Podle pozorovatelů bude autorita ESRB odvozena spíš z věhlasu osobností, které zasednou v jeho vedení, respektive tzv. generální radě. Ta bude složena z guvernérů 27 centrálních bank EU, prezidenta a viceprezidenta ECB, zástupce Evropské komise a šéfů třech institucí mikro-dohledu (ESAs).
Víc otázek než odpovědí
Zatím stále není jasné, jakým způsobem se ESRB chystá odhalovat systémová rizika a zda bude vůbec schopen zasáhnout proti rizikovým transakcím. Podle diplomatů v Bruselu budou muset členské státy prostě počkat na to, jak dobře si ESRB povede v praxi.
Otazník visí také na tím, co si představit pod pojmem „systémové riziko“. To se v současnosti snaží definovat ECB, ale z její práce zatím do tisku neunikly žádné informace.
Europoslanci také varují před tím, že práce ESRB bude do velké míry zahalena rouškou tajemství, a tak bude těžké kontrolovat, jestli plní svou funkci a jak dobře. Důvod je prostý: pokud se nějaká finanční instituce ocitne v problémech a její pád by mohl ohrozit celý systém, ESRB si jen tak nedovolí o ní mluvit – mohl by totiž nabourat křehkou důvěru investorů ve stabilitu celého sektoru.
