inzerce
O pomoci Řecku od ostatních států EU se sice spekuluje už dlouho, nicméně podle expertů z Mezinárodního měnového fondu (MMF) ani finanční injekce Unie nemusí stačit k obnovení důvěry investorů – co víc, jejich špatná nálada se může rozšířit na další trhy eurozóny.
Evropa se zatím snaží vyhnout zásahu MMF právě z obav, že by „stigma neúspěchu“ ulpělo nejen na Řecku ale na celé eurozóně. Na druhou stranu MMF má zkušenosti s řešením mnoha úvěrových krizí po celém světě a už teď Řecku poskytuje technickou pomoc.
Jak připomíná belgický ekonom Paul de Grauwe, mnoho evropských politiků by žádost o peníze od MMF považovalo za politickou prohru, respektive za „vítězství Washingtonu“.
Na druhou stranu většina expertů se shoduje, že zapojení MMF by znamenalo posílení důvěry investorů nejen v Řecko, ale i v další země, které se vyskytly ve vážných fiskálních problémech: Portugalsko, Irsko a Španělsko (finanční experti už tuto skupinu států „překřtili“ na „prasata“, „PIGS“ - podle prvních písmen jejich názvů v aj).
V nejhlubším „bahně“ nyní vězí (pomineme-li Řecko) Španělsko, jež na začátku února oznámilo, že jeho rozpočtový deficit bude v dalších třech letech zhruba o 2 % HDP vyšší, než se odhadovalo – pro letošek očekává 9,8 %, v roce 2011 7,5 % a v roce 2012 5,3 % (loni byl 11,4 %). Španělsko navíc bojuje s 20% nezaměstnaností.
„Existuje velká pravděpodobnost, že MMF bude muset zasáhnout, aby zabránil šíření nákazy,“ řekl agentuře Reuters jeden z členů vedení této instituce. Tato „nákaza“ už se opravdu projevuje – euro spadlo vůči dolaru na osmiměsíční minimum a investoři unisono sází na jeho další pokles.
Vysocí představitelé států Unie si zatím většinou stojí za svým a vylučují, že by bylo nutné do „oživování“ Řecka zapojit půjčky od MMF. „Je zřejmé, že tohle je problém Evropanů,“ řekl tento týden německým médiím tamní ministr financí Wolfgang Schaeuble. „Nepochybuji o tom, že by otázku Řecka neměl řešit MMF,“ dodal.
Švédský ministr financí Anders Borg se nicméně nechal slyšet, že diskuse o roli MMF by na unijní úrovni „neměla být tabu“.
Ať už Řecku pomohou státy Unie nebo MMF, rozhodně je jasné, že Evropská centrální banka (ECB) je v tomto směru mimo hru. Pravidla jejího fungování totiž vylučují účast ECB na finanční pomoci jednotlivým státům eurozóny.
Řecko se rozhodně nemusí bát toho, že ho ostatní státy eurozóny nechají na holičkách – pokud by totiž reálně hrozil jeho bankrot, pořádně by to rozkolísalo řadu unijních finančních institucí. „Nechat Řecko zkrachovat by bylo těžkou ranou pro mnoho francouzských a německých bank, které drží ve svých portfoliích velkou část řeckého dluhu,“ řekl EurActivu hlavní ekonom Poštovní spořitelny Jan Bureš.
Kromě spekulací ohledně toho, odkud přijde finanční injekce pro Řeky, se začíná čím dál více mluvit také o budoucnosti eurozóny. Současné problémy mohou podle expertů vést k podstatnému oddálení členství pobaltských států, které o euro usilují nejvíce (Litva jím měla platit už od roku 2007, ale členství v eurozóně jí těsně uniklo kvůli překročení inflačního kritéria).
Pokud jde o Řecko, Evropská komise 3. února schválila jeho reformní plán, který počítá s velmi přísným dohledem tak, aby se předešlo dalšímu falšování statistik (EurActiv 4.2.2010). Rozhodnutí Komise musí ještě 15. a 16. února schválit ministři financí (Ecofin).
(EurActiv s Reuters)
