inzerce
„USA se nesmí zříct své odpovědnosti, musí se zachovat státnicky. Kvůli sobě i kvůli celému světu,“ řekl mluvčí Evropské komise Johannes Laitenberger a dodal: „Očekáváme další kroky Spojených států velmi brzy. Globální nejistota na finančních trzích, které dnes čelíme má své základy v Americe. Spojené státy jsou tedy odpovědné za její řešení.“ Tato nezvykle ostrá reakce přišla od Evropské komise po té, co Sněmovna reprezentantů odmítla ozdravný plán pro americké bankovnictví, který by tamní daňové poplatníky mohl přijít až na 700 miliard dolarů (viz EurActiv 30.9.2008). O tomtéž jen lehce pozměněném návrhu má dnes hlasovat Senát – pokud se vysloví kladně poputuje plán zpět na čtvrteční jednání Sněmovny reprezentantů.
Trhy se po pondělních otřesech opět zvedají a to se týká i cen akcií na pražské burze, které od včera posílily skoro o 3,5%. Nahoru šel i index Dow Jones, monitorující výkon 30 největších amerických firem, a to téměř o 4,5%. Vše se ovšem může opět rychle změnit, pokud se dnes znovu „zadrhne“ schvalování záchranného plánu v americkém Kongresu. Svůj optimismus ohledně návrhu ministra financí Paulsona vyjádřili včera jak zástupci Senátu, tak Sněmovny reprezentantů, když ve společném prohlášení napsali prezidentu Bushovi, že „vzájemná spolupráce obou komor Kongresu brzy povede ke schválení plánu“.
V Unii nyní probíhá horlivá diskuse nad tím, jaká řešení zvolit pro zamezení recese v Evropě – zda zůstat u současné praxe, kdy se jen „hasí požáry“ tzn. zachraňují krachující finanční instituce nebo zvolit rozsáhlejší plán ozdravení po americkém vzoru. Postoj Komise je zatím nehledě na hrozící krizi tvrdý: podmínky státní pomoci musí být pro všechny subjekty stejné, tvrdí. Připomeňme některé oběti krize, do kterých už evropské vlády musely „napumpovat“ miliardy eur: Hypo Real Estate v Německu, skupina B&B v Británii mezinárodní společnosti Fortis a Dexia zachraňované z belgických, francouzských a lucemburských peněz.
Odborníci se obávají, že pokud by Evropu postihly rozsáhlé bankovní krachy v americkém stylu, bude potřebovat rozsáhlejší koordinovaný zásah do ekonomiky. Není totiž jasné, které státy by hradily ztráty velkých bankovních domů operujících po celé Evropě. Jednání o těchto otázkách v pondělí inicioval francouzský prezident Sarkozy, který se hodlá ještě do konce tohoto týdne sejít se všemi ostatním lídry velkých evropských zemí, prezidentem Komise José Manuelem Barrosem, prezidentem Evropské centrální banky Jeanem-Claudem Trichetem a šéfem zemí eurozóny, lucemburským premiérem Jeanem-Claudem Junckerem. Tato schůzka by měla předcházet konferenci zemí G8 na téma finanční krize, kterou chce francouzský prezident uskutečnit ještě na podzim. Stejné téma bude určitě vévodit i setkání ministrů financí, které se koná příští týden v Lucemburku.
Evropská komise by také dnes měla představit připravovanou směrnici o nových pravidlech pro kapitálovou přiměřenost, jejichž schvalování bude ale pravděpodobně během na dlouhou trať stejně jako další opatření zpřísňující regulace kapitálových trhů. 
