inzerce
Služby ve veřejném zájmu jsou definovány jako tržní a netržní služby, které představitelé země zařadí do skupiny ‘ve veřejném zájmu’ – tyto služby pak podléhají zvláštním pravidlům. Do této skupiny se řadí silniční a železniční doprava, dodávky elektřiny, vody a plynu, zdravotnické a jiné služby významné pro veřejnost.
Evropský parlament hlasoval na svém zasedání 16. února o vyjmutí služeb ve veřejném zájmu z působnosti Směrnice o službách. Podle výsledků hlasování v prvním čtení se mohou členské státy rozhodnout, jakých služeb se toto opatření týká. To s sebou může přinést velké rozdíly v regulačních rámcích v jednotlivých státech, které povedou k zvyšování tlaku na instituce, jež musí zajistit, aby tržní mechanismy nebyly v rozporu s posláním veřejných služeb.
Únorové hlasování vedlo ke včerejší vzrušené debatě na půdě Parlamentu o zprávě, kterou Parlament z vlastní iniciativy připravil v reakci na Bílou knihu o službách ve veřejném zájmu. Jádrem sporu je otázka, zda by měla po Bílé knize následovat směrnice, která by tyto služby upravovala. Tento názor zastávají odbory, sociálně demokratičtí poslanci (PES), poslanci za Zelené-Evropskou svobodnou alianci (Greens/EFA) a poslanci z Evropské sjednocené levice-Severské zelené levice (GUE/NGL). Parlamentní zpravodaj Bernard Rapkay (PES, Německo) uvedl: „Je důležité podniknout právní kroky k zajištění právní bezpečnosti. Právo Komise na iniciativu lze vnímat jako povinnost.“
Za to byl však napaden poslanci z Evropské lidové strany-Evropských demokratů (EPP-DE), Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE) a poslanci ze skupiny Nezávislých a Demokratů (IND-DEM). Sophie in’t Veld, která promluvila za ALDE, prohlásila: „Nechceme rámcovou směrnici, která Evropě nepřinese žádné univerzální řešení. Chceme subsidiaritu, která přinese národním orgánům manévrovací prostor při ochraně svých služeb.“ Gunnar Hökmark (EPP-DE, Švédsko) uvedl: „Nechceme rámcovou směrnici, ale právní jistotu. Chceme směrnice pro jednotlivé sektory.“ Další z konzervativních poslanců, Werner Langen z Německa promluvil ve prospěch směrnice, když uvedl, že je zapotřebí právní jistoty a „vrávorání Komise od Sdělení ke Sdělení“ musí skončit.
O Bílé knize bude Parlament hlasovat 27. září mezi 12.00 a 13.00.
