Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Summit EU vyvolal řadu otázek


Zdroj: Council of the European Union.

12.12.2011
V pátek 9. prosince skončil v Bruselu evropský summit, který řada pozorovatelů vnímá jako přelomový. Podle některých Velká Británie koncem minulého týdne nastoupila cestu do izolace uvnitř EU a další jej označují za začátek konce britského členství v Evropské unii. Mezitím se čeká na to, zda summit splnil svůj účel a politikům se podaří obnovit důvěru v eurozónu.

inzerce

Evropský summit, na němž se 17 členských zemí eurozóny dohodlo na uzavření zvláštní fiskální dohody, která má vést k větší koordinaci hospodářských politik a automatičtějším sankcím za porušování rozpočtových pravidel, vyvolává řadu otázek (EurActiv 9.12.2011).

Především po víkendu zatím není jasné, jak na dohodu státníků zareagují finanční trhy a zda se politikům podařilo přijít s řešením, které může vést k záchraně eura. Jisté není ani to, jaká bude konkrétní podoba mezivládní smlouvy a které z nečlenských států eurozóny se k ní nakonec připojí. Jasné je zatím pouze tolik, že Velká Británie mezi nimi nebude.

Maďarsko svůj původně odmítavý postoj ještě na summitu zmírnilo a podobně jako Česká republika a Švédsko prohlásilo, že o tom, zda se na těsnější hospodářské unii bude podílet, musí rozhodnout politici doma. Čas na rozmyšlenou si nakonec vzalo i zbývajících šest nečlenů – Dánsko, Polsko, Lotyšsko, Litva, Rumunsko a Bulharsko, které během jednání deklarovaly zájem se na nové smlouvě podílet.

V neposlední řadě je také otázkou, jaký bude osud Velké Británie, jejíž premiér David Cameron u svých evropských protějšků nepochodil s požadavkem, který by znamenal posílení vlivu Británie na utváření evropských pravidel v oblasti regulace finančních trhů, a odmítl se proto podílet na změně základních evropských smluv.

Hlubší integrace

Jakmile bylo jasné, že se souhlas všech sedmadvaceti členských zemí EU se změnou základních smluv francouzsko-německému tandemu získat nepodaří, přednost dostala varianta mezivládní dohody, jakési „fiskální smlouvy“.

Ta počítá s užší koordinací hospodářských politik „v oblastech společného zájmu“ a dále pak s tím, že v delším období budou státy hospodařit s vyrovnanými nebo přebytkovými rozpočty. Takové pravidlo musí státy navíc zakotvit do svého právního řádu. Nová smlouva má obsahovat také automatičtější sankce pro vlády, které budou hospodařit se schodkem vyšším než 3 % HDP. Rozhodnutí bude moci zvrátit pouze kvalifikovaná většina členských států.

Součástí dohody je i posunutí data spuštění stálého záchranného mechanismu eurozóny ESM na červenec 2012 (původně měl začít fungovat až v roce 2013) a změna způsobu rozhodování uvnitř ESM (namísto jednomyslnosti se bude rozhodovat kvalifikovanou většinou).

Státy eurozóny i země mimo eurozónu se dále dohodly na tom, že Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) poskytnou v bilaterálních půjčkách dodatečných 200 miliard euro, které fond poté bude moci použít na řešení dluhové krize. Příspěvek České republiky by podle premiéra Petra Nečase odpovídal 3,5 miliardám euro (zhruba 89 miliard korun).

Řešení krize? Uvidíme

Jak je patrné z reakcí politiků po skončení summitu, očekávání ohledně účinků dohody na dluhovou krizi, jsou smíšené.

„Je to výrazný posun k 'unii stability',“ citovala agentura Reuters kancléřku Angelu Merkel. Krize podle ní Evropa musí „využít k novému začátku“.

Optimismus s ní sdílí i polský premiér Donald Tusk, jehož země tento půlrok předsedá Radě EU: „Věřím, že nadcházející měsíce ukáží, že jsme schopni se krizi postavit,“ dočteme se na Twitteru polského předsednictví.

Italský premiér Mario Monti byl ale opatrnější a na otázku, zda se státníkům na summitu podařilo zachránit euro podle Reuters odpověděl: „To je něco, co nevím. Nemyslím si, že to víte vy. A myslím si, že to ještě pár dní nikdo vědět nebude“. Dodal ale, že se mu „nezdá, že by to byl neúspěch“.

Analytik Simon Tilford z Center for European Reform (CER) se ale obává, že politikům se na summitu nepodařilo vypořádat se základními fundamenty krize eurozóny.

„Tento summit vstoupí do dějin jako další promarněná příležitost. Přestože jejich rétorika je opačná, zdá se, že politici ještě nepochopili, v jak vážné situaci se eurozóna nachází,“ uvedl.

Podle Tilforda je chybou, že se politici zaměřili pouze na škrty a úsporná opatření, která mají tendenci hospodářské potíže zemí ještě prohlubovat (jak ukazuje příklad Řecka nebo Portugalska) a nepřistoupili k takovými opatřením, jakým by bylo například vydávání společných dluhopisů eurozóny.

Británie (a Česko) v izolaci?

Velkým tématem, které plní stránky deníků a zaměstnává analytiky už od pátečního rána, je další osud Velké Británie ve společném evropském projektu.

Euroskeptické křídlo britských konzervativců vidí v kroku Davida Camerona příležitost, jak upravit vztahy mezi Velkou Británií a Evropskou unií. Bill Cash, jeden z předních euroskeptiků ve straně podle agentury AFP uvedl, že „Británie nastoupila odpovědnou cestu k novému projednání celého našeho smluvního vztahu s Evropskou unií“.

Cameronovi spolustraníci ocenili premiérův nesmlouvavý postoj, kdy se snažil při jednání v Bruselu hájit zájmy finančníků ze City.

Vicepremiér a liberální demokrat Nick Clegg ale ve včerejším vysílání televizní stanice BBC uvedl, že výsledek je „pro Británii špatný“. Zatímco ještě v pátek Clegg premiéra podržel a Cameronovy požadavky označil za „mírné a rozumné“, v neděli v BBC varoval před izolací.

„Výsledkem summitu jsem hluboce zklamán, především proto, že si myslím, že je tu skutečné riziko, že se časem z Velké Británie v Evropské unii stane izolovaný a marginalizovaný stát,“ řekl vicepremiér.

Obavy z izolace a ztráty vlivu na rozhodování uvnitř EU rezonovaly v pátek také Českou republikou. Premiér Petr Nečas si za odklad rozhodnutí o případné účasti na mezivládní smlouvě do března 2012 (do kdy má být dokument na stole) vysloužil kritiku zejména od opozičních sociálních demokratů a komunistů.

Předseda evropských konzervativců a reformistů v Evropském parlamentu Jan Zahradil ale postoj svého stranického předsedy ocenil. „Blahopřeji premiéru Cameronovi a premiéru Nečasovi, že v obtížné atmosféře hájili zájmy občanů svých zemí a svých voličů. Za daných podmínek opravdu nebylo možno se k připravovaným změnám smluv EU připojit,“ řekl přední kritik evropské federalizace.

Stanoviska:

Premiér Petr Nečas po pátečním jednání v Bruselu uvedl, že vláda podporuje „vše, co povede ke stabilizaci eurozóny“, a řada věcí, které chce eurozóna pomocí smlouvy zavést, je jí „sympatická“. Jmenoval v této souvislosti snahu o vyrovnané rozpočty nebo automatičtější sankce pro rozpočtové hříšníky. Na druhou stranu se premiér ale obává možného ohrožení národní suverenity a zásahů do pravomocí členských zemí.

Vedení občanských demokratů premiérův postoj na summitu v sobotu označilo za „realistický“. Vzhledem k tomu, že konkrétní obsah mezivládní dohody zatím není známý, je prý rozumné počkat, vyhodnotit všechna pro a proti a „nekupovat zajíce v pytli“.

Podle předsedy sociálních demokratů Bohuslava Sobotky premiér Petr Nečas odjel do Bruselu bez mandátu, který by mu umožňoval přijmout rozhodnutí, zda se Česká republika k vznikající smlouvě připojí, či nikoli. „Všem členům vlády, a ze všeho nejvíc právě panu premiérovi, muselo být jasné, o čem se bude jednat. Bylo navíc zřejmé, v jakém rámci se bude jednat, jaké alternativy zde existují – hovořilo se o nich už několik týdnů a měsíců“.

Premiér prý navíc svými prohlášeními předjímá negativní postoj ČR a tím dostává zemi do izolace, která v důsledku může ohrozit příliv investic, rating země a zvýšit cenu vládních dluhopisů. „ČR by měla být v centru integrace, neměla by se ocitnout v izolaci. Jsme ekonomicky natolik spjati s eurozónou, že pokud zůstaneme stranou, poškodíme sami sebe,“ uvedl Sobotka.

Ministr zahraničí a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg se ale izolace České republiky neobává. „Jsem přesvědčen, že pan premiér si je vědom nesmírné odpovědnosti, kterou toho času nese za český osud České republiky, a že ví, že Česká republika se nesmí a nemůže izolovat v Evropě, že by to bylo opravdu nastoupení strmé cesty dolů,“ uvedl v nedělních Otázkách Václava Moravce.

Podle špiček Věcí veřejných je třeba o případné účasti České republiky na nové smlouvě jednat nejen s koaličními partnery, ale také s veřejností a odborníky. „Nedovedu si představit, že by takto vážné rozhodnutí bylo přijato pouze hlasovací koalicí ČSSD a TOP 09,“ uvedl v tiskové zprávě předseda poslaneckého klubu VV Vít Bárta.

Výsledek jednání, kdy česká vláda neřekla jasné ano či ne, kritizovali v pátek také komunisté. Podle poslance Jiřího Dolejše jel Petr Nečas na jednání v Bruselu „zjevně nepřipraven“.

Dolejš v tiskovém prohlášení dále uvedl, že „účinná stabilizace ekonomiky EU je také v zájmu České republiky“ a „určitá integrace rozpočtové politiky je objektivní potřebou i pro země, které nejsou členy měnové unie“. Dodal ale, že by vláda „měla hájit zájmy občanů a ne jen zájmy finančního sektoru“.

KSČM si chce od vlády na schůzi poslanecké sněmovny vyslechnout, jak po summitu hodlá postupovat.

inzerce

© 2004-2014. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top