inzerce
„Deficity veřejných financí, snížení daňových příjmů a programy na snížení schodků veřejných financí a zabránění akumulacím dluhů mohou mít nepříznivý vliv na stabilitu a délku obnovování ekonomiky,“ uvádí se ve čtvrtletním ekonomickém průzkumu ICC / Ifo.
Celosvětový index vnímání ekonomiky vzrostl z 99,5 bodů v prvním čtvrtletí roku 2010 až na 104,1 bodů v dubnu, což naznačuje, že navzdory stále vysokým rizikům již světová ekonomika nachází pevnou půdu pod nohama.
Průzkum, který tvořilo 1154 ekonomických expertů ze 110 zemí, v dubnu odhalil, že Asie je hnacím motorem obnovení ekonomiky s nejvyššími hodnotami indexu za posledních šest let. Zvláště příznivě byla hodnocena Indie, Singapur a Jižní Korea, zatímco v Číně odborníci předpovídají posílení pouze v exportním sektoru.
Evropské dluhy
I přes světlejší vyhlídky pro mnohé regiony, zůstává ekonomické klima v eurozóně od prvního čtvrtletí roku 2010 i nadále víceméně beze změny. Dluhová krize je stále silně znepokojujícím faktorem a odborníci se obávají, že by se současné problémy v Řecku mohly rozšířit do dalších zemí eurozóny.
Jelikož více než 20 % vývozu USA směruje do eurozóny, dluhová krize přispívá k nejisté prognóze i pro Severní Ameriku. S velkou nadějí se nicméně očekává zlepšení v odvětví exportu v průběhu následujících měsíců.
V otázce očekávaného dopadu veřejných dluhů a deficitů na obnovení ekonomického růstu, respondenti průzkumu předpokládají, že vyřešení rozpočtového problému „ekonomicky koherentním a politicky průchodným způsobem“ zůstává nadále náročným úkolem.
Český růst a deficit
Česko je coby malá otevřená ekonomika samozřejmě životně závislé na tom, aby se dařilo celé eurozóně. Naše vláda vidí situaci poměrně optimisticky: Ministerstvo financí na konci dubna zlepšilo predikci růstu české ekonomiky v letošním roce z 1,3 % na 1,5 % HDP s tím, že spoléhá právě na oživení zahraničního obchodu.
„Struktura růstu bude ovlivněna oživením ekonomik našich hlavních obchodních partnerů, a proto by ekonomický růst měl být tažen zejména zahraničním obchodem,“ dočteme se v predikci.
Pokud jde o to, co Evropu v současnosti straší nejvíce, tedy dluhy, není však naše aktuální situace nijak růžová. Pravda, náš loňský dluh se vyšplhal „jen“ na 35,4 % HDP (průměr EU je 73,6 %), ale nedaří se nám krotit deficit.
Ten měl letos klesnout z loňských 5,9 % HDP na 5,3 % HDP (v absolutních číslech z 214 miliard korun na 196) – tak zněl slib Komisi, ale poslední predikce poukazuje na to, že pokud nedojde k dalším úsporám asi okolo 15 miliard korun, redukce schodku se nezdaří. Vláda, která vzejde z voleb příští týden, bude tedy mít plné ruce práce.
