inzerce
Ministři financí se na svém prvním poprázdninovém setkání budou zabývat možnostmi zavedení daně z finančních transakcí a zdaněním finančních aktivit. Jako podklad jim poslouží neformální návrh (non-paper), který za tímto účelem připravila Evropská komise, dočteme se v programu schůzky.
„Podklady pro jednání, které představíme, budou přísně objektivní a neutrální,“ říká tisková mluvčí komisaře pro zdanění Algirdase Šemety. Materiál, který Komise ministrům předloží, má podle jejích slov ukazovat „možné pozitivní a negativní dopady zavedení těchto daní v Evropě“.
Někteří ekonomové varují, že pokud by Evropská unie zavedla daně jednostranně, mohla by oproti světovým konkurentům dostat svůj finanční sektor do nevýhodného postavení.
Skupina dvacítky nejvyspělejších a nejrychleji se rozvíjejících ekonomik světa G20 návrhy na celosvětové zdanění finančních transakcí v minulosti ostře kritizovala. Ke zdanění finančních aktivit se ale staví méně odmítavě a je tedy možné, že by se na nějaké jeho formě mohla v budoucnu dohodnout.
Tobinova daň a „zdanění“ bank
S konceptem daně z finančních transakcí přišel v 70. letech ekonom James Tobin. V jeho podání představuje tzv. „Tobinova daň“ nástroj k omezení krátkodobých spekulací na měnových trzích.
Daň z finančních transakcí (FTT), o níž politici v těchto dnech uvažují, by naproti tomu měla pokrývat transakce se všemi možnými formami kapitálu – akciemi, dluhopisy i deriváty. Řada ekonomů ale upozorňuje, že pokud by podobnou daň zavedla pouze jedna země, může dojít k odlivu kapitálu do států, které podobné zdanění neuplatňují.
V případě daně z finančních aktivit (FAT) jde o něco jiného. Daň by se týkala výhradně bank a vypočítávala by se z jejich zisku a odměn manažerů.
Evropská unie má svůj vlastní návrh. Přestože poplatek, který by EU od bank ráda vybírala, média (včetně EurActivu) často popisují jako „bankovní daň“, o daň v pravém slova smyslu by se podle představ Komise jednat nemělo. Spíše by mělo jít o určitou formu pojištění za případná budoucí selhání bank. Nicméně bez ohledu na to, jestli se poplatek bude nazývat „daní“ či nikoliv, jeho dopady budou stejné: bankám se sníží objem likvidního kapitálu.
Zdanění transakcí i jednostranně?
Evropská unie chce nyní své partnery ze zemí G20 přimět k nastavení celosvětových pravidel pro zdanění finančního sektoru. Tlak zesílí ještě poté, co se v lednu ujme předsednictví G20 Francie. Jak ale upozorňuje nejmenovaný úředník Evropské komise, „nemůžeme své partnery nutit“.
Ovšem bez ohledu na to, jak jednání nakonec dopadnou, Evropa by mohla daň z finančních transakcí nakonec zavést sama. Podobné zdanění s sebou podle mluvčí komisaře Šemety může přinést některá pozitiva. „Pro členské státy může být cenným zdrojem příjmů,“ říká.
Nějaká forma zdanění finančního sektoru patří také mezi priority současného belgického předsednictví EU.
Teoreticky by se příjmy ze zdanění finančních transakcí mohly stát i novým příjmem evropského rozpočtu. Ukončila by se tím zároveň několikaletá diskuse o vlastních zdrojích EU (viz např. EurActiv 10.8.2010). Členské země ovšem na něco takového v současné době hned tak nekývnou. Ministři financí proto o nich nyní budou uvažovat jako o příjmech státních rozpočtů.
Ministry čeká diskuse i o bankách
Na programu jednání ministrů bude příští týden také zavedení poplatku, který by banky odváděly jako určitou formu pojištění proti budoucím pádům. Některé země, jako například Německo, se netají s úmyslem zavést takové opatření bez ohledu na to, jak budou postupovat ostatní. Jiní se zaváděním „bankovní daně“ nesouhlasí. Česká republika si do závěrů červnového summitu dokonce prosadila poznámku, že si vyhrazuje právo takové opatření nezavést (EurActiv 18.6.2010). Odpor zesílil ještě poté, co lídři G20 návrh EU, který počítal s celosvětovým zavedením poplatku, smetli ze stolu.
Ministři EU se nyní budou muset rozhodnout, jak k návrhu přistoupí a jestli v Evropě dojde k jeho zavedení. „Teď je čas jednat,“ říká k tomu mluvčí komisaře pro měnové otázky Olliho Rehna.
Pokud by Berlín banky zpoplatnil bez ohledu na ostatní země, mohlo by v samotné Evropě dojít k narušení hospodářské soutěže.
