inzerce
„Je v pořádku, že prezident Evropské centrální banky nesouhlasí se všemi aspekty zprávy,“ komentoval mluvčí ECB informaci v deníku Financial Times o tom, že Jean–Claude Trichet odmítl podpořit navržená pravidla v konečné verzi zprávy o reformě rozpočtových pravidel a sankcí, na níž pracuje expertní skupina Hermana Van Rompuyho. Závery totiž nezahrnují Trichetovy požadavky na úpravu fiskální disciplíny a systému sankcí.
Zástupci sedmadvacítky se na ustavení speciální Task force pro užší spolupráci ve fiskální politice členských států shodli poté, co zkolabovalo státní hospodaření v Řecku. Skupina se skládá z ministrů financí všech členských zemí EU, prezidenta ECB, šéfa eurozóny, eurokomisaře pro hospodářské a měnové záležitosti a "prezidenta EU" Van Rompuyho.
Zpřísnění pravidel rozpočtové kázně, na kterých se členské země dohodly v pondělí (18. října) na zasedání ministrů financí v Lucemburku, však nakonec zmírnila dvoustranná dohoda kancléřky Angely Merkel a francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho. Oba státníci se na formě sankcí, mezi nimiž by mělo být i pozastavení hlasovacích práv, domluvili na bilaterálním summitu ve francouzském Deauville (EurActiv 19.10.2010).
K prosazení změn, ke kterým obě země svorně vyzývají, by si však vyžádalo úpravu stávajících smluv Evropské unie. Výsledkem nátlaku francouzsko- německého dua na ostatní členy Unie se tak stal návrh, který nepočítá s automatickými sankcemi pro rozpočtové hříšníky, jak se původně předpokládalo (EurActiv 19.10.2010).
Provinilý stát tak podle nynější dohody může čelit sankcím až po šestiměsíční lhůtě, během které obdrží varování evropských institucí. Jinými slovy tak dostane druhou šanci na ozdravení svého hospodaření. K tomu, aby byl proces sankcí vůči členské zemi zahájen, bude potřeba souhlasu kvalifikované většiny v Radě.
Mezi zastánce tvrdšího postupu patří právě předseda Evropské centrální banky Trichet. A není sám. Souhlasí s ním například i viceprezident ECB Vitor Constancio.
Evropská centrální banka své návrhy na striktnější a užší spolupráci v oblasti fiskální politiky předložila v červnu tohoto roku.
Německý obrat
Německou kancléřku Merkel za její obrat v postoji vůči automatickým sankcím kitizovala nejen média, ale i její spojenci v koaliční vládě.
Podle nich kancléřka svým jednáním ohrozila slib, jež dala německým daňovým poplatníkům, kteří z velké části financovali řecký záchranný balíček. Ti předpokládají, že v budoucnu budou na rozpočtové hříšníky uvaleny sankce automaticky.
Jak uvedl deník Financial Times, jako reakci na Trichetovu kritiku přispěchal mluvčí předsedy Evropské rady s ujištěním, že námitky šéfa ECB do zprávy ještě zapracují, konkrétněji to však komentovat odmítl.
(EurActiv ve spolupráci s agenturou Reuters).
