inzerce
Zatímco státníci včera nad večeří jednali o situaci v Libyi, experti blízcí národním ministrům financí se v jiném sále snažili upravit způsob financování trvalého záchranného mechanismu ESM tak, aby vyhovoval požadavkům, s nimiž na poslední chvíli přišlo Německo.
Na tom, jak bude financování ESM vypadat, se počátkem tohoto týdne shodli ministři financí eurozóny. Podle jejich plánu měly země platící eurem do fondu v letech 2013-2016 postupně vložit 80 miliard euro. Největší díl by přitom připadl na Německo, které mělo do fondu v roce 2013 přispět částkou 11 miliard eur. Takový plán se ale politikům v Berlíně příliš nezamlouval a kancléřka Angela Merkel musela Spolkovému sněmu ve středu slíbit, že na summitu pro Německo vyjedná nižší splátky.
Zhruba padesátka expertů z okolí ministrů financí proto včera za zavřenými dveřmi řešila, jak rozložení splátek změnit, aniž by byl ohrožen nejvyšší možný rating fondu (AAA). Stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy trval navíc na tom, že řešení musí být na stole ještě během noci tak, aby zprávy, které finanční trhy po ránu dostanou, byly pozitivní.
Evropský stabilizační mechanismus (ESM) v roce 2013 nahradí dočasný záchranný fond EFSF, na jehož vytvoření se země eurozóny dohodly vloni v reakci na dluhovou krizi v Řecku. Z fondu EFSF v současné době čerpá pomoc Irsko a v posledním týdnu navíc opět sílí spekulace, že o záchranné lano bude muset požádat i Portugalsko.
Tamní vládě se tento týden již po čtvrté za poslední rok nepodařilo prosadit úsporný balíček a premiér José Sócrates kvůli tomu ve středu rezignoval. Ratingová agentura S&P následně zemi snížila rating o dva stupně a zemi hrozí, že nebude schopná své dluhy splácet.
Splátky se rozloží
Státníci včera znovu potvrdili, že celkový objem ESM bude 700 miliard euro. 80 miliard z toho státy eurozóny do fondu vloží přímo a zbývajících 620 miliard euro bude tvořit disponibilní kapitál ve formě státních záruk.
Poté, co Německo odmítlo pondělní závěry ministrů financí, podle nichž měly státy do fondu v roce 2013 vložit 40 miliard euro a v následujících třech letech dalších 40, museli včera experti přijít s alternativou. Jejich jednání skončilo v jednu hodinu po půlnoci a plán nakonec počítá s rozložením splátek do pěti let. Státy podle tohoto scénáře do fondu v letech 2013-2017 vloží každoročně 16 miliard euro.
Experti navíc řešili další oříšek: jak zajistit, aby ESM nezasáhl do účetní bilance členských států. Německo údajně vystoupilo znovu s nepopulárním návrhem, aby v případě, že prostředky fondu nebudou na záchranu stačit, členské země, které nemají nejvyšší možný rating, do fondu přilily další hotovost. Německu, které rating AAA má, by stačilo poskytnout záruky.
Itálie a Španělsko ale údajně spustily povyk a trvaly na vágnější formulaci. V textu závěrů se nakonec píše, že v případě potřeby bude fond navýšen.
Junckerovi se nedivím
Přestože premiéři a prezidenti zemí EU návrh nakonec podpořili, někteří diplomaté neskrývali rozladění. Německá kancléřka státníkům předložila „Damoklův meč“, postěžoval si nejmenovaný vyjednavač. Napětí mezi Německem a ostatními členskými státy se podle něj během jednání stupňovalo.
„Pro Junckera není snadné si tři dny po jednání o ESM vyslechnout, že Německo chce dohodu změnit,“ dodal diplomat. „Ani se mu nedivím, že kouří jednu za druhou,“ prohlásil. Předsedu Eurogroup podle nejmenovaných zdrojů musela ochranka včera dokonce požádat, aby kvůli nadměrnému kouření jednací sál opustil.
Státníci v noci na dnešek dali konečný souhlas s úpravou Paktu stability a růstu a jednali také o paktu „Euro plus“, který počítá s koordinací v takových oblastech jako je navázání věku pro odchod do důchodu na průměrnou délku dožití nebo vytvoření „dluhové brzdy“.
Česká republika včera na summitu zůstala jednou ze čtyř zemí, které se k paktu pro euro odmítly připojit. Premiér Petr Nečas již před odjezdem do Bruselu oznámil, že Česko se k paktu zatím nepřipojí (EurActiv 24.3.2011). Kromě Čechů zůstali stranou ještě Maďaři, Britové a Švédové.
