inzerce
Souvislosti:
„Eurobondy“ nejsou na unijní politické scéně vůbec novinkou. Přišel s nimi už v roce 1993 bývalý předseda EK Jacques Delors, který v nich viděl jeden z nástrojů k povzbuzení evropského růstu. Následoval ho pak ještě Romano Prodi, jenž však stejně jako jeho předchůdce s touto myšlenkou ztroskotal na neochotě členských států k navyšování příspěvků do unijní pokladny. Financování menších projektů z dluhopisů si však už v minulosti Evropa vyzkoušela, například při pomoci Řecku po zemětřesení na přelomu 70. a 80. let.
V současnosti se EU uvolila k vydání prvních dluhopisů od začátku své existence. „Eurobondy“ v maximální výši 25 miliard eur může využít k záchraně svého finančního systému Maďarsko.
Témata:
Ve prospěch „eurobondů“ se v poslední době vyjádřilo několik významných evropských politiků. Například Jean-Claude Juncker, šéf „Eurogroup“, se staví za „společný evropský postup v boji proti krizi“ a navrhuje, aby komise vydala dluhopisy na stavbu významných komunikací nebo energetické infrastruktury. Souhlas s jeho stanoviskem vyjádřil v rozhovoru pro německý deník Bild i německý ministr zahraničí Steinmeier.
Dluhopisy vydané Unií by radikálně změnily systém financování EU. Mezi jejich nesporné výhody patří, že v době krize a nedostatku likvidity přímo nezatěžují daňové poplatníky, kteří ale v budoucnu zaplatí celou částku ještě navýšenou o úroky. S vydáváním „eurobondů“ se pojí ještě další problém: Unie by patrně musela ručit svým rozpočtem, což by pravděpodobně znamenalo navýšení příspěvků členských států do společné pokladny, což by daňoví poplatníci pocítili už dnes.
Komise se zatím k rozsáhlejšímu využívání eurobondů staví vlažně a čeká na silnější politickou podporu členských států, a proto dluhopisy pravděpodobně nebudou součástí „balíčku“ opatření pro boj s krizí, který má být představen 26. listopadu.
Koncept podporují v Evropském parlamentu socialisté, kteří se domnívají, že Unie musí hrát „klíčovou roli v zajištění fondů“ pro evropské hospodářství, jak řekla Pervenche Berès, která předsedá hospodářskému výboru EP. Proti jsou naopak konzervativci (EPP-ED) – nejvlivnější síla v Parlamentu. Podle jejich šéfa Josepha Daula musí Unie „zjednodušit vnitřní trh, investovat do výzkumu, pomáhat malým a střední podnikům a rodinám postižených krizí“ to vše ale bez zbytečného přetěžování unijního rozpočtu, například díky „eurobondům“.
Dva europoslanci Mario Mauro a Gianni Pittella (konzervativec a socialista z Itálie) v současnosti obcházejí kolega a sbírají podpisy pod vlastní plán, který by měl být představen v roce 2009, zabývající se právě využitím eurobondů pro financování klíčových evropských projektů.
