inzerce
Podle čerstvě zveřejněných ekonomických předpovědí Evropské komise nečekají Evropu v následujících měsících zrovna lehké časy: finanční krize se bude prohlubovat, sníží se spotřeba obyvatel i investice. I přes tato varování však ministři financí států sedmadvacítky včera nepřišli s žádnými konkrétními opatřeními a zaujali vyčkávací postoj. Francouzská ministryně financí Christine Lagarde řekla, že Unie „nechá působit automatické stabilizátory“ a nebude horlivě zasahovat.
Minulý týden představila Evropská komise plán na boj s krizí založený na „pumpování“ peněz přímo do evropské ekonomiky bez zprostředkování bank. Ty totiž mají i přes injekci 280 miliard eur od různých evropských států stále problémy s likviditou, a proto nejsou ochotny půjčovat peníze, které jim ještě zbývají, dalším ekonomickým subjektům. Peníze k podnikům by se tak mohly dostat například přes Evropskou investiční banku (EIB), jejíž jmění by mělo být navýšeno.
Ministři sice vzali plány Komise na vědomí a podpořili větší zapojení EIB do některých klíčových projektů, jako je např. vývoj ekologických aut, nicméně o navyšování prostředků pro tuto instituci nepadlo po jednání ani slovo. Ani daňové škrty, možný nástroj pro povzbuzení spotřeby, podle ministrů nejsou vhodné. „Známe limity fiskální politiky. V minulosti jsme byly svědky nezamýšlených důsledků podobných kroků a uchováváme si je v paměti,“ komentoval návrh komisař pro finanční a měnové otázky Joaquín Almunia.
Lagarde na tiskové konferenci také řekla, že ministři financí doufají ve snížení úrokových sazeb Evropské centrální banky na jejím dalším zasedání, které by mohlo následovat stejné rozhodnutí amerického FEDu z minulého týdne. Hlavní důvod, proč se snížení sazeb bránit, tedy inflační tlaky, podle Lagarde už padl.
Unie rozdělena před summitem G20 ve Washingtonu
Pracovní návrh pozice, kterou by na celosvětovém summitu o krizi měla hájit Unie, vypracovalo Francouzské předsednictví. Jeho znění však v hojné míře doplňovaly také návrhy ostatních členských států, a tak je společná pozice evropských zemí zatím neznámá. Je však jasné, že kvůli silnému odporu mnoha členských států bylo upuštěno od myšlenky společné koordinace makroekonomických politik na globální úrovni.
Na setkání ministrů znovu zazněl návrh Joaquína Almunii na zahrnutí Španělska jako přímého účastníka washingtonských jednání. Podle Lagarde však taková možnost neexistuje, protože o zemích, které se budou summitu účastnit, už bylo definitivně rozhodnuto.
Nejednotnost evropských lídrů v otázce globálních cílů v boji s finanční krizí je podobná jako v případě samotné Unie. Jeden příklad za všechny: prezident Eurogroup, tedy zemí platících společnou evropskou měnou, Jean-Claude Juncker jasně řekl, že si neumí představit nahrazení pravidelných setkání ministrů financí eurozóny jejich vedoucími představiteli. Tento návrh však prosazuje francouzský prezident Sarkozy. 
