inzerce
Ze schůzky lídrů velkých evropských zemí, která se konala krátce po té, co byl v USA schválen velkorysý plán pro záchranu amerických bank, vyplývá, že sedmadvacítka se přikloní ke státnímu intervencionismu. Chystá se totiž „flexibilněji“ posuzovat rozpočtové schodky jednotlivých členských zemí Unie; od cíle v podobě vyrovnaných veřejných financí (do roku 2012) se prozatím ustupuje úplně. To hraje do karet především Francii, která by měla se splněním fiskálních kritérií problémy i bez finanční krize.
Členské státy sedmadvacítky budou moci i nadále poskytovat svým finančním institucím velkorysou pomoc – v období krize by Komise měla posuzovat jinak nepovolenou státní podporu shovívavěji. Podle zástupců velké čtyřky je ale od evropských zemí žádoucí citlivý přístup ke státní pomoci a garancím. Napříště by konzultace s ostatními státy měly předejít např. situaci, kdy stoprocentní záruka vkladů od irské vlády vedla k hromadnému přesunu úspor vkladatelů do poboček irských bank po celé Británii. Evropští lídři se také shodli, na svolání „globálního summitu“ k otázce finanční krize na listopad toho roku a na založení pomocného fondu pro malé a střední podniky. Na vytvoření společného záchranného plánu pro evropské banky, obdobného jako v USA, se však přítomní politici neshodli.
Sobotního jednání v Paříži se účastnili: francouzský prezident Nicolas Sarkozy, německá kancléřka Angela Merkel, italský premiér Silvio Berlusconi, britský předseda vlády Gordon Brown a dále předseda EK José Manuel Barroso, prezident ECB Jean-Claude Trichet a předseda skupiny Eurogrup lucemburský premiér Jean-Claude Juncker. O finanční krizi budou dnes v podvečer v Lucemburku jednat také ministři financí sedmadvacítky.
I přes to, že se evropští lídři zavázali na pařížské schůzce, že budou spolupracovat „kooperativně a v rámci Evropské unie“, bylo toto prohlášení de-facto „znegováno“ hned následující den. Včera totiž německý ministr financí Peer Steinbrück uvedl, že se Německo, podobně jako Irsko, zavazuje ke garanci všech soukromých vkladů u domácích bank v hodnotě asi 500 miliard eur proto, aby „ani jedno euro z německých úspor“ nepřišlo nazmar.
Pro server iHNed se k jednání zástupců „velké čtyřky“ vyjádřil hlavní ekonom Patria Finance David Marek: „Pokud tady zůstane situace ochromená, potom bude muset přijít i Evropa s nějakým svým plánem. Ten by měl zahrnovat něco podobného jako Paulsonův balíček, nebo by musela pomoci i Evropská centrální banka, a to nejen dodáváním likvidity, ale i snižováním úrokových sazeb. To by Evropě mohlo ulevit.“
Daniel Gros, šéf Centre for European Policy Studies, se domnívá, že sobotní summit nedodá trhům optimismus, protože se příliš soustředil jen na garance vkladů běžných střadatelů a ochranu domácích bank před krachem, ale opomněl fakt, že hlavní problém je nyní v nefunkčnosti evropského mezibankovního trhu půjček.
Dopady krize už jsou čím dál víc cítit i v Česku – nejnověji se projevily v automobilovém průmyslu. Nejdřív kopřivnická Tatra a pak i mladoboleslavská Škoda Auto oznámily omezování výroby kvůli nedostatečné poptávce. Tento vývoj se může velmi negativně projevit i na řadu subdodavatelů obou zmíněných automobilek.
