inzerce
„Máme tu dohodu ohledně situace v Řecku a nyní jí předložíme všem dalším unijním lídrům,“ řekl dnes po obědě novinářům unijní prezident Herman Van Rompuy. Kompromis kromě stálého předsedy Evropské rady dojednali ještě šéf Komise José Manuel Barroso, francouzský prezident Nicolas Sarkozy, německá kancléřka Angela Merkel, prezident ECB Jean-Claude Trichet a řecký premiér Jorgos Papandreu.
Polský ministerský předseda Donald Tusk prohlásil, že pomoc Řecku (první v 11leté historii eurozóny) bude mít pravděpodobně formu půjček od jednotlivých zemí Unie. „Zdá se, že tohle je ta nejschůdnější možnost,“ uvedl Tusk.
Jestli má polský premiér pravdu, bychom se podle zdroje blízkého španělskému předsednictví měli dozvědět nejpozději příští úterý po zasedání Rady ministrů financí Ecofin. „Hlavní myšlenkou je zapojení širšího okruhu zemí s tím, že hlavní důraz by měl být na státech eurozóny,“ řekl agentuře Reuters zmíněný zdroj s tím, že role dohlížitele se ujme Evropská komise.
Unijní lídři mají eminentní zájem na tom, aby se problémy Řecka nerozšířily do dalších zemí eurozóny, které se v současnosti potýkají s rozpočtovými problémy – především do Španělska, Portugalska a Irska a poté případně i mimo Evropu.
Od odhalení tristního stavu řeckých veřejných financí loni na podzim až do minulého týdne se přitom čelní představitelé Unie zdráhali mluvit o tom, že se pro Řecko chystá finanční pomoc. Možná se tak Atény snažili dotlačit k přijetí razantních opatření, které by srazily ohromný schodek (loni 12,7 % HDP), ovšem v poslední době bylo čím dál jasnější, že se Řecko bez pomoci zvenčí neobejde.
Atény si totiž jen letos musí na pokrytí nových dluhů a na splátky úroků z těch starých vypůjčit asi 53 miliard eur a předpokládá se, že během roku 2010 naroste řecké zadlužení na závratných 290 miliard eur. Navíc se stoupající nedůvěrou investorů se další půjčky čím dál víc prodražují.
Právě podpora ze strany Unie pro Řecko byla tím, na co finančníci čekali. Okamžitě po jejím oznámení euro významně posílilo vůči dolaru a došlo také k mírnému zdražení řeckých dluhopisů. I tak ovšem investoři zůstávají ostražití a čekají, jaké evropští lídři nadiktují Řecku podmínky.
Sledují to nejen oni ale také řečtí státní zaměstnanci, kterým tamní vláda oznámila, že jejich platy nevzrostou letos ani o euro. Veřejní zaměstnanci i někteří soukromníci hodlají vládě názorně předvést svou nespokojenost 24. února, na kdy je plánována velká stávka proti úsporným opatřením. Pozorovatelé se už teď obávají, aby se Řecko nepropadlo do dalších pouličních nepokojů.
Pokud jde o samotnou finanční pomoc, všeobecně se očekává, že prim budou hrát Německo a Francie, které jsou na rozdíl od dalších dvou velkých ekonomik eurozóny – Španělska a Itálie v relativně slušné rozpočtové situaci.
Forma pomoci zatím známá není – spekuluje se například o tom, že by Němci nakoupili řecké dluhopisy nebo o zrychlení finančních toků ze strukturálních fondů. Vhodné nasměrování podpory by mohla řídit Evropská centrální banka spolu s Mezinárodním měnovým fondem. Na potvrzení nebo vyvrácení těchto spekulací si ale budeme muset počkat – možná až do příštího týdne.
(EurActiv s Reuters)
