inzerce
Proč právě Španělsko? Tamní nezaměstnanost dosahuje takřka 20 %, privátní sektor je předlužený a vyhlídky na růst chabé. To všechno ještě v kombinaci s více jak 11% deficitem veřejných financí může vzbudit nedůvěru potenciálních investorů ve španělské dluhopisy.
Což by byla pro eurozónu i celou Unii velká rána. Zatímco Řecko je malou rybou – nevytváří se tam ani 3 % HDP eurozóny, španělská ekonomika je čtvrtá největší takřka s 12% podílem na produktu měnové unie.
„Řecko je poměrně malá země a jeho problémy se nakonec pravděpodobně vyřeší,“ říká Cinzia Alcidi z Center for European Policy Studies v Bruselu. „Pořádný bolehlav by ale způsobilo přelití krize do Portugalska, protože další na řadě by pak bylo Španělsko. To by pro eurozónu znamenalo velký a těžko řešitelný problém,“ uvedla Alcidi.
Právě strach z rozšíření krize i do dalších států eurozóny motivuje některé politiky k návrhům na založení Evropského měnového fondu. Diskusi okolo tohoto tématu minulý týden rozvířil německý ministr financí Wolfgang Schaeuble (EurActiv 8.3.2010).
Unijní lídři mnohokrát veřejně (i soukromě) vyjádřili přesvědčení, že Španělsko krizi přestojí i bez unijní pomoci. Ve srovnání s Řeckem je navíc mnohem důvěryhodnější, protože nefalšovalo statistické údaje.
Pokud by však ve Španělsku skutečně problémy nastaly, Unie má podle současných pravidel hodně svázané ruce. Ty totiž neumožňují, aby celá EU nebo její jednotliví členové převzali dluhy jiných zemí sedmadvacítky.
Podle odborníků však Lisabonská smlouva umožňuje „posílenou spolupráci“ několika členských států v rámci EU a tato klauzule by mohla ospravedlnit vznik Evropského měnového fondu. To je ovšem běh na dlouhou trať (EurActiv 9.3.2010).
Ale zpět ke Španělsku – z čeho pramení jeho současné problémy? Na Pyrenejském poloostrově praskla realitní bublina, což poslalo ke dnu tamní sektor stavebnictví, který je pro španělskou ekonomiku hodně významný. Podle analytiků k „nafouknutí“ bubliny přispěly kromě ekonomického boomu zejména nízké úrokové sazby ECB, které vyústily v levné půjčky a relativně vysokou inflaci.
Teď Španělsku po nedávném rozmachu zbyly jen vysoké dluhy (veřejného i soukromého sektoru) a nezaměstnanost. Deficit veřejných financí loni činil 11,4 % a zůstává otázka, jak se s ním Madrid vypořádá, když průměrný růst HDP v letech 2010 až 2013 dosáhne podle odhadů jen 1,5 %. Analytici tedy radí zlepšit podnikatelské prostředí, posílit produktivitu a zpružnit trh práce – tedy zavést co nejvíce „prorůstových“ opatření.
Na druhou stranu, druhý klíčový ukazatel fiskální stability – celkový dluh je ve Španělsku pořád ještě pod hranicí 60 %, kterou povolují (jako maximální) maastrichtská kritéria. Je ovšem otázka, na jak dlouho. Španělská vláda totiž sice představila plán, jak uspořit 50 miliard euro, ale na druhou stranu odmítla zvýšit věk odchodu do důchodu z 65 na 67 let a zatím nevyslyšela hlasy volající po zpružnění trhu práce.
(EurActiv s Reuters.)
