inzerce
Evropská ekonomika se v současné době musí vyrovnávat s rostoucí inflací a zpomalením hospodářského růstu. Inflace roste v důsledku stoupajících cen potravin a energií a hospodářský růst nepříznivě ovlivňuje finanční krize, která přišla do Evropy z USA.
Včera rozhodovaly o úrokových sazbách Evropská centrální banka, ČNB a britská centrální banka (Bank of England). ČNB zveřejnila své rozhodnutí jako první a základní úrokovou sazbu snížila z 3,75% na 3,5%. Guvernér ČNB přitom hovořil již v v červenci o možném snížení.
Britská centrální banka ponechala úrokovou sazbu na 5%. Velkou Británii zasáhla finanční krize v Evropě asi nejcitelněji. Hospodářský růst se výrazně zpomalil a inflace je v Británii na nejvyšší úrovni za posledních jedenáct let (3,3%).
Vysoká je také inflace v eurozóně – 4,1%. Cílem ECB je přitom držet inflaci kolem dvouprocentní hranice. ECB se však rozhodla nehýbat s úrokovou mírou. Zůstává tak na 4,25%. Rozhodla se tak i proto, že k poslednímu zvýšení došlo červenci.
Prezident ECB Jean-Claude Trichet řekl: „V minulých měsících vzrostla rizika působící proti cenové stabilitě. ECB obzvláště pečlivě sleduje nastavení cen a mezd, neboť musí zabránit širším sekundárním dopadům.“
K hlavním prioritám ECB přitom patří právě udržení cenové stability. Trichet také označil hospodářský růst v eurozóně v prvním pololetí letošního roku za velmi slabý. Prezident ECB dále potvrdil, že inflace v eurozóně zůstane nějakou dobu na tak vysoké úrovně a to z důvodu vysokých cen potravin a energií.
