inzerce
Rada guvernérů ECB dnes zcela splnila predikce analytiků, když nepohnula se základní úrokovou sazbou, která tak nadála zůstává na 4,25%. Bankéři při tom řešili obtížné dilema: jak zkrotit inflaci, jež se i přes mírné snížení drží těsně pod 4%, a při tom dále nezbrzdit kulhající evropské hospodářství, které klesá už druhý po sobě jdoucí kvartál. Připomeňme ještě, že ECB by ráda míru inflace dlouhodobě viděla někde okolo 2%.
Šéf ECB Jean-Claude Trichet zdůvodnil rozhodnutí rady takto: „Jsme si plně vědomi našeho mandátu, který obnáší především udržování cenové stability ve střednědobém horizontu. Vzhledem k tomuto poslání jsme museli úrokové sazby ponechat na jejich současné hodnotě.“
Analytik Poštovní spořitelny Jan Bureš exkluzivně pro EurActiv k rozhodnutí ECB uvedl: „Evropská centrální banka ponechala sazby podle očekávání beze změny. Rozhodování o tom, jaký signál trhům vyslat, je ale těžší a těžší. Na jedné straně zaznívají hlasy „jestřábího křídla“ v radě guvernérů pod vedením Axela Webera, které varuje před rychlejším růstem mezd v některých koutech eurozóny a současně před prolínáním dnešní vysoké inflace do inflačních očekávání. Jsou ale slyšet i „holubice“, které poukazují na sérii velice špatných makroekonomických čísel a evidentní zpomalování měnové unie. Současně také argumentují nižšími cenami komodit a celkově horšími vyhlídkami na hospodářský růst. K umírněnějšímu křídlu patří i prezident ECB Trichet, který pravděpodobně vyčkává na vhodnou možnost ke změně kurzu měnové politiky, která dodnes byla orientována spíše na další „utahování měnových šroubů.“
Včera ponechala úrokové sazby beze změny také Bank of England a to ve výši 5% z odůvodněním, že inflace je v Británii, podobně jako v eurozóně, zhruba dvojnásobně větší, než by podle bankéřů bylo záhodno. Roger Bootle z poradenské firmy Deloitte si však myslí, že vzhledem k čím dál horším výkonům britské ekonomiky je snížení sazeb „pouze otázkou času“. Ostrovní hospodářství roste v současné době meziročně o pouhé 1,4%, což představuje nejslabší výkon od roku 1992. Na začátku týdne jednali o úrokových sazbách také bankovní rady v Kanadě, kde se drží 3%, a v Austrálii, kde se sazba snížila na 7%.
Kromě rozhodování o výši sazeb čekalo radu guvernérů ECB také jednání o dalších nástrojích měnové politiky. Zmiňme aspoň fakt, že bankéři přistoupili ke zpřísnění podmínek půjček vládám v zemí, kde se platí eurem. Docházelo totiž podle ECB k vytváření nezdravé závislosti některých státních rozpočtů, jmenujme např. britský, španělský a irský na půjčkách ECB, které byly až doposud velmi výhodné. Dodejme ještě, že dnes začíná v Bruselu jednání ministrů financí eurozóně, kde velmi pravděpodobně dojde ke střetům o budoucí formulaci měnové politiky v Unii. 
