inzerce
Podle MMF nelze další ekonomické potíže v eurozóně vyloučit. Výrazné oslabení eura na úroveň, která zhruba odpovídá fundamentální ekonomické situaci, pomůže prý ekonomice jen zčásti. Fond také Evropské centrální bance doporučil, aby svou úrokovou míru, která je momentálně na historickém minimu (1 %), ponechala na nezměněné úrovni a podpořila tak hospodářské oživení.
„Sníženou důvěru a dopady fiskálních přizpůsobení, (...) vyváží nedávná depreciace eura pouze částečně,“ píše se ve včera zveřejněné zprávě MMF.
Eurozónu stále ohrožuje neochota bank poskytovat úvěry, dočteme se dále. Banky jsou přitom klíčovým zdrojem financí pro malé a střední podniky, jejichž podíl se na celkové přidané hodnotě v zemích eurozóny pohybuje mezi 60 a 70 %. V Řecku, Itálii, Portugalsku nebo Španělsku je tento podíl ještě vyšší, a pokračující úvěrová krize může proto podle MMF oživení v těchto zemích zpomalit.
„Omezená nabídka bankovních úvěrů může mít výrazný dopad na oživení v eurozóně,“ varuje Fond.
Vyhlídky na hospodářský růst mohou ale ohrozit také úsporné balíčky, s jejichž pomocí se evropské vlády snaží zkrotit nadměrné schodky veřejných rozpočtů. Vedle předluženého Řecka oznámily výrazné rozpočtové škrty v uplynulých měsících také vlády Španělska, Itálie, Německa nebo Velké Británie. Dopad škrtů na ekonomiku sice podle odborníků z MMF částečně zmírní obnovená důvěra ze strany finančních trhů, ale spotřeba domácností s nejvyšší pravděpodobností nebude až do druhé poloviny roku 2011 schopna výrazněji přispívat k hospodářskému růstu.
Rozpočtová konsolidace zasáhne v krátkém období poptávku primárně v zemích, které se potýkají se ztrátou fiskální kredibility a slibují proto výrazné skokové škrty. Ve státech, které hodlají úsporná opatření přijímat postupně dojde k počátečnímu propadu poptávky také, ale obnovená důvěra může tento pokles částečně vyvážit. MMF ovšem připouští, že podobné účinky lze jen velmi těžko odhadovat.
Pokud nedávný propad podnikatelské důvěry bude pokračovat, „může růst v druhé polovině roku 2010 výrazně oslabit,“ říkají dále experti.
Největším nebezpečí představují ovšem i nadále otřesy vyvolané vládní dluhovou krizí. „Prvotní oživení, které je taženo především zahraniční poptávkou, se pravděpodobně v nejbližší době zpomalí v důsledku napětí na trzích vyplývajícího z rizik, která souvisí s vládními dluhy“.
Další kroky ke stabilizaci eura
Pokud by se naplnila rizika, která v současné době ohrožují stabilitu eura, dopady by mohly být podle MMF vážné. Došlo by k ohrožení světového oživení, podmínky na světových finančních trzích by se výrazně zhoršily a euro by silně oslabilo, píše se ve zprávě.
Přestože by úspory navržené vládami zemí eurozóny měly vést do roku 2013 ke snížení veřejných deficitů pod tříprocentní hranici stanovenou v Paktu stability a růstu, bude třeba přistoupit k dalším krokům, které „dynamiku dluhu dlouhodobě stabilizují“.
Ekonomové z MMF se dále shodli na tom, že Evropská centrální banka může ve své výrazně podpůrné měnové politice pokračovat a dodali, že ECB může začít plánovat, kdy bude vhodné od mimořádných opatření upustit.
Centrální banka v souvislosti s finanční a hospodářskou krizí v roce 2008 uvolnila pravidla týkající se zajištění jejích půjček (rozšířila např. počet měn v jakém může být zajištění denominováno, více viz zde). MMF poznamenal, že s opětovným zpřísněním pravidel by ECB měla počkat až na dobu, kdy se krize eurozóny vyřeší. Dodal navíc, že v delším období bude třeba celý rámec týkající se způsobilosti zajištění upravit a zabránit tak možným pochybnostem nad kvalitou celkové rozvahy ECB.
