inzerce
Souvislosti:
Konvergenční program je dokument, v němž se všechny nové členské státy, které dosud nepřijaly euro v roce vstupu do EU, zavázaly provádět takovou fiskální politiku, která by jim umožnila co nejdříve jednotnou měnu přijmout. Členské země od té doby musí každým rokem k 1.prosinci předkládat aktualizovaný Konvergenční program. Českou verzi připravilo Ministerstvo financí ČR s ohledem na státní rozpočet na letošní rok a rozpočtový výhled na roky 2009 – 2010.
Jak uvádí ministerstvo „Konvergenční program není plánem pro zavedení eura, smyslem konvergenčních (a posléze stabilizačních) programů je formulace politik, které povedou k dlouhodobě udržitelným veřejným financím spolu s trvalým hospodářským růstem a růstem zaměstnanosti. Zároveň poskytují podklad pro mnohostranný dohled nad stavem veřejných financí a koordinaci hospodářských a fiskálních politik v EU.“
Témata:
Ministerstvo financí, jehož odhady dlouhodobě experti považují za ty nejoptimističtější, předpokládá, že naše ekonomika v příštím roce poroste o 3,7% a napřesrok (stejně jako letos) o 4,4%. V roce 2011 by navýšení HDP opět mělo překročit hranici 5% ročně. Co se schodků veřejných financí týká, ty by se měly dlouhodobě udržovat okolo 1% HDP, přičemž v příštím roce mohou dosáhnout až 1,6%, uvádí ministerský materiál.
Nevoli hlavně mezi českými podniky vzbudila očekávaná vyhýbavost Konvergenční zprávy vůči přijetí společné měny. Prezident Hospodářské komory České republiky Petr Kužel v reakci na její zveřejnění řekl, že český kabinet by neměl „strkat hlavu do písku“. Odklad přijetí eura bude mít podle jeho názoru „nepříznivý vliv na české firmy, které se orientují na obchod se zeměmi eurozóny. Ty se budou muset i nadále potýkat s kolísajícím kurzem či případným neopodstatněným zpevněním koruny, které jim bude snižovat tržby“, vysvětlil Kužel.
Podle vlády však není v současnosti jednání o termínu eura na místě a to zvlášť ve chvíli, kdy v důsledku finanční krize dochází k rozvolňování pravidel Paktu stability a růstu. Ostatní unijní státy, které stojí mimo eurozónu (např. Dánsko, Švédsko nebo Polsko) však právě nyní o společné měně intenzivně diskutují – obávají se totiž, že samostatná měna může příliš snadno podlehnout útoku spekulantů.
Vláda chce ještě před přijetím eura přijmout klíčové reformy a to především zdravotnictví a důchodového systému. „Největším rizikem pro dlouhodobou udržitelnost veřejných financí je očekávaný demografický vývoj, kdy se podle projekcí má v následujících letech dramaticky zvýšit poměr mezi počtem osob v důchodovém věku a ekonomicky aktivní populací,“ uvádí materiál.
