inzerce
Oba včera schválené dokumenty: Východiska z krize (exit strategy) i aktualizovaný Konvergenční program spolu úzce souvisejí: vhodný „ústup“ od protikrizových opatření totiž podmiňuje zdravé veřejné finance, které jsou klíčovou podmínkou vyžadovanou Bruselem pro přijetí společné evropské měny.
Zásady exit strategy se dají ve stručnosti shrnout takto: úspory a vysoké odvody a daně. Vláda například kývla na ponechání sazeb DPH na 10 a 20 %, zachování nižší nemocenské nebo vyšší daně z nemovitosti a také navrhla, aby vzniklo nové daňové pásmo pro lidi s vysokými příjmy ve výši 25 %. Další peníze do státního rozpočtu by měly přinést úspory na jednotlivých ministerstvech.
Pokud jde o aktualizovaný konvergenční program, tam vláda načrtla v zásadě dva možné scénáře: rychlejší, který by umožnil přijmout euro v roce 2016, a pomalejší, jenž počítá s rokem 2017. Z Maastrichtských kritérií má Česko v současnosti (podobně jako zbytek Evropy) problémy zejména s těmi fiskálními.
Potíž je u nás s deficitem veřejných financí, který se loni podle údajů Ministerstva financí ČR vyhoupl na 6,6 % HDP (v roce 2008 přitom činil pouze 2,1 %). Schodek by se podle predikce vlády měl pod přípustná 3 % dostat v roce 2013 nebo 2014.
„Vláda dala najevo vůli konsolidovat veřejné finance a schodek státního rozpočtu,“ uvedl premiér Jan Fischer s tím, že napříč politickým spektrem cítí podobnou „vůli se s tímto problémem vypořádat“. „Samozřejmě ty cesty mohou být velmi odlišné v závislosti na výsledku voleb,“ dodal premiér.
Bouře nad 38 body
Zatímco Východiska z krize (viz výše) jsou čistě vládním dokumentem, k němuž mají zaměstnavatelé a odbory celou řadu výhrad, v rámci tripartity vznikl také kompromisní „Návrh krátkodobých opatření pro východiska z krize a řešení jejích důsledků“, který obsahuje celkem 38 bodů.
Ten ale hned po jeho schválení vyvolal ostrou reakci zelených kvůli tomu, že počítá s modernizací elektrárny Prunéřov, dostavbou Temelína či zbudováním jezů na Labi a také nabádá k nepředkládání ekologické legislativy, která „by šla nad rámec požadavků EU“. Ministr životního prostředí Jan Dusík minulý týden dokument označil za „za silovou politickou deklaraci hospodářských a sociálních partnerů“ (EurActiv 3.2.2010).
Dusík spolu s dalším ministrem za zelené Michaelem Kocábem včera proto pro návrh tripartity nehlasovali, čímž vyvolali ve vládě napětí. Premiér Fischer včera odmítl možnost, že by se o sporných bodech dalo se „sociálními partnery“ znovu otevřít jednání. „Samozřejmě není vyloučeno, že toto rozhodnutí vlády bude mít nějaké politické konsekvence,“ upozornil Fischer. „Já je nechci v tuto chvíli předvídat,“ dodal.
Strana zelených včera podpořila rozhodnutí svých ministrů a odsoudila Ficherův kabinet. „Je zcela absurdní, aby v době, kdy se lidé na Ostravsku dusí smogem, vláda místo jasných a rychlých kroků ke zlepšení situace přijímala úkol nepředkládat do sněmovny novelu zákona o ovzduší,“ řekl ČTK předseda zelených Ondřej Liška.
Podle Lišky bude jeho partaj během tohoto týdne zvažovat, zda působení Kocába a Dusíka v úřednické vládě má ještě smysl. Bývalý šéf zelených Martin Bursík včera příslušné ministry vyzval, ať se schváleným plánem neřídí.
