inzerce
Souvislosti:
Rychlým připojením k internetu nyní v Evropě disponuje přibližně 20% všech domácností. Pro jeho rozmach jsou nejdůležitější tzv. optická vlákna, která by měla tvořit páteř telekomunikačních sítí budoucnosti. Optická vlákna jsou také klíčovým prvkem tzv. „sítí třetí generace“ (Next Generation Network – NGNs). Pokrytí Evropy optickými vlákny je zatím velmi nízké stejně jako investice jednotlivých států směřující do budování tohoto typu sítí. Na jejich výrazné vylepšení bude muset sedmadvacítka podle studie společnosti McKinsey do budoucna vynaložit okolo 300 miliard eur.
Témata:
Při prezentaci opatření na pomoc unijní ekonomice předseda Komise José Manuel Barroso řekl, že musejí být navýšeny investice do infrastruktury. Z 5 miliard eur vyčleněných pro tento účel jsou 4 určeny na energetické sítě a 1 na investice do sítí pro širokopásmový internet. Pokud navrhovaná opatření schválí Evropský parlament i členské státy, prostředky na budování nové infrastruktury budou k dispozici v letech 2009 a 2010. Komise doufá, že finanční injekce z veřejné pokladny (konkrétně z unijních rozpočtových rezerv) nastartuje také soukromé investice.
Je to vůbec poprvé, co Brusel věnuje konkrétní částku určenou přímo na budování sítí pro širokopásmový internet. Až do nynějška bylo možné na tyto účely čerpat finanční prostředky ze strukturálních fondů, nicméně členské státy mohly tyto peníze z Bruselu využít také úplně jiným způsobem.
Zástupci průmyslníků krok Komise sice přivítali, ovšem na druhou stranu litují toho, že se dnešní Rada ministrů pro telekomunikace nezabývala změnou pravidel pro budování sítí. Stávající regule totiž brání rychlejší výstavbě tohoto typu infrastruktury. Ministři tak dnes schválili legislativní návrh, který dostatečně nebere v potaz Sítě nové generace, ani návrhy europoslanců k tomuto tématu, domnívají se podnikatelé. Panují obavy, že pokud NGNs nebudou zahrnuty do nyní projednávaného „telekomunikačního balíčku“ může dojít k výraznému pozdržení zejména soukromých investic, což jde přesně proti včerejším návrhům Bruselu.
Dá se říci, že mezi stanovisky Komise a členských států panují v otázce rozvoje telekomunikací značné rozpory. Ministři například neprosazují cíl vytyčený Komisí, aby všechny evropské státy měly do roku 2010 rychlou internetovou přípojku. Další oblast, ve které se eurokomisaři s ministry neshodnou je řešení otázky rádiových frekvencí. Komise prosazuje „revoluci“ v přidělování frekvencí tak, aby mohly být plně využity výhody digitalizace, zatímco poslanci se drží stávajícího konzervativnějšího přístupu a jsou pro zachování „kmitočtů“ pro jejich současné provozovatele. Komise by je naopak ráda dala k dispozici poskytovatelům internetového připojení.
