inzerce
Souvislosti:
Včerejší mimořádný summit svolalo do Bruselu české předsednictví ve spolupráci s Evropskou komisí. Hlavními tématy diskusí měly být hospodářská krize a hrozba protekcionismu, o níž se začalo hovořit zejména v souvislosti s francouzským plánem na pomoc automobilovému průmyslu.
V sobotu ale Francie oznámila, že její plán není v rozporu s evropskými pravidly pro fungování vnitřního trhu a odstranila z něj původní požadavek, který půjčku v objemu 6 miliard eur automobilkám Peugeot a Renault podmiňoval slibem, že automobilky do doby splatnosti půjčky nepřestěhují své provozy za hranice Francie.
Evropská komise týž den francouzský plán pro automobilky schválila.
Témata:
Český premiér Mirek Topolánek na summitu uvedl, že nové členské země nejsou žádným speciálním regionem a nepotřebují žádný zvláštní záchranný plán. Země potřebují solidaritu, ale ta podle něj není myslitelná bez národní odpovědnosti. „Evropská unie nikoho ve štychu nenechá,“ ale země musí zároveň respektovat pravidla jednotného vnitřního trhu.
Jeho vyjádření byla reakcí na maďarský návrh, který požadoval vytvoření fondu v celkovém objemu 160-190 miliard eur. Některé země střední a východní Evropy, které se momentálně podobně jako Maďarsko, Lotyšsko nebo Litva ocitly v nejhorší poválečné hospodářské krizi, měly z fondu získat chybějící likviditu.
Na svém setkání se vrcholní představitelé EU shodli na tom, že Evropa může současné hospodářské a finanční krizi čelit pouze v případě, že bude postupovat koordinovaně při respektování pravidel jednotného trhu a evropské měnové unie. Píše se to v závěrech mimořádného summitu.
„Velmi jasně vyšlo najevo, že se situace v zemích střední a východní Evropy liší stát od státu. Nemá absolutně žádný smysl dělat o situaci obecné závěry,“ uvedla kancléřka Angela Merkel, která ještě před summitem pronesla na adresu maďarského návrhu řadu ostrých poznámek a dala tak najevo, že členské země s největší pravděpodobností žádný podobný plán neschválí.
Její postoj nalezl odezvu i v Polsku. „Pokud jde o jakýkoliv specifický plán pro východní Evropu, je třeba říci, že žádné takové plány nepotřebujeme,“ uvedl polský ministr pro EU Mikolaj Dowgielewicz, podle nějž by se měla pomoc soustředit na konkrétní podmínky v daných zemích a ne „se pokoušet vytvářet bariéru nebo novou zeď mezi novými a starými členskými státy“.
Evropská unie bude finančnímu a hospodářskému vývoji ve všech členských státech věnovat velkou pozornost, uvedl předseda Evropské komise José Manuel Barroso. „Uděláme toho více, ale budeme postupovat případ od případu“ a zohledníme odlišnou situaci v jednotlivých členských zemích, dodal.
Se členstvím v eurozóně nepospíchat
Vrcholní představitelé Evropské unie se do hloubky nezabývali možností urychlit přijetí eura v některých nových členských zemí, které se potýkají s největšími hospodářskými problémy. Země jako Maďarsko doufají, že by přijetí eura pomohlo obnovit důvěru v jejich ekonomiku. Členské země se na summitu pouze shodly na tom, že ti, kteří chtějí euro přijmout, musí splňovat maastrichtská kritéria.
Přeseda Evropské komise José Manuel Barroso přiznal, že euro je chápáno jako „ochranný faktor“, ale zdůraznil, že je pouze na členských zemích, jestli se chtějí kvůli euru svolávat další mimořádný summit. Uvedl, že neočekává, že by se takový summit konal v blízké budoucnosti.
„Daleko důležitější je, aby veřejnost přestala mít pocit, že v EU již není vidět žádná solidarita,“ zdůraznila kancléřka Merkel. „V žádném případě nebudeme uvolňovat pakt stability a růstu ani kritéria pro přijetí eura,“ uvedla.
Mezinárodní finanční instituce slibují 24,5 miliardy eur
Mezinárodní finanční instituce v pátek 27. února oznámily společný akční plán na podporu bankovního sektoru ve střední a východní Evropě. V letech 2009-2010 by díky němu tyto země mohly získat až 24,5 miliardy eur.
- Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) poskytne během následujících dvou let až 6 miliard eur ve formě „investic do vlastního kapitálu a nástrojů na podporu kapitálu tak, aby zajistila dostatečnou kapitalizaci svých klientů“. Důraz přitom bude kladen na „dlouhodobé dluhové financování s cílem podpořit půjčky do reálné ekonomiky, zejména sektoru MSP (malých a středních podniků)“, uvedla banka.
- Evropská investiční banka (EIB) vyhradila na podporu nástrojů, jejichž pomocí banky ve střední, východní a jižní Evropě dávají úvěry malým a středním podnikům, 5,7 miliard eur. Dalších 11 miliard eur mají země dostat v letech 2009-2010 (s touto částkou počítá evropský plán obnovy přijatý vrcholnými představiteli členských zemí na prosincovém summitu). Koncem dubna 2009 by navíc mělo dojít ke schválení další podpory v objemu 2,8 miliard eur.
- Skupina Světové banky uvedla, že má v úmyslu navrhnout podporu ve formě půjček a záruk pro bankovní sektor a reálnou ekonomiku regionu ve výši 7,5 miliard eur.
