inzerce
Od poloviny minulého roku se země EU angažují ve finančních institucích čím dál méně. Ty pak mají více prostoru k poskytování půjček podnikům. Vyplývá to ze včera zveřejněné zprávy Komise.
Celkem evropská exekutiva schválila státní pomoc bankám ve výši 1,24 bilionu eur, což je ani ne třetina z původně vyčleněné částky 4,13 bilionu (většinu: 3,15 bilionu eur tvořily státní garance)
„Situace bank sice ještě není stabilizovaná, pro celou ekonomiku je ale klíčové, že se zbavují závislosti na státních penězích, pokud už je nezbytně nepotřebují, a obrací se na finanční trhy,“ uvedl místopředseda Evropské komise odpovědný za hospodářskou soutěž Joaquín Almunia.
Komise ovšem upozorňuje, že se situace stát od státu liší. Zatímco v některých zemích se banky od veřejných zdrojů úspěšně „odstřihávají“, v jiných je situace složitější. Některé finanční ústavy stále čekají na bolestnou restrukturalizaci.
Například ve Finsku, Polsku a na Slovensku vlády sice připravily schéma pro pomoc bankám, ale to nebylo nikdy využito. Ve Francii, Itálii nebo Velké Británii se finanční instituce sice bez záchranného lana neobešly, ovšem tamní vlády už pomoc utnuly. Z Unie na krizi nejvíce doplatily irské banky, na jejichž záchranu musela tamní vláda vydat 232 % irského HDP.
Většina finančních institucí si však rychle uvědomila, že spoléhat se na finanční pomoc státu není vůbec jednoduché. Vlády totiž výměnou za poskytnutí půjček, garancí nebo koupi části akcií dostaly do rukou moc při řízení potápějících se bank. Když se situace zlepšila, chtějí si soukromí vlastníci přirozeně svůj byznys řídit sami, říkají experti.
Další krok k omezení pomoci bankám učinili na květnovém zasedání unijní ministři financí, když schválili doporučení, aby banky platily za poskytnuté garance větší poplatky.
V Česku se banky investic do rizikových aktiv vystříhaly, a tak krizi ustály bez problémů a bez státní pomoci. Ovšem některé mateřské společnosti českých bank – například belgická KBC (vlastní ČSOB a Poštovní spořitelnu) se dostaly do vážných potíží, což se zprostředkovaně dotklo i tuzemských bank. Jejich „matky“ z nich odčerpaly desítky miliard korun zisků a donutily je (i přes jejich výnosnost) k úsporným opatřením.
