inzerce
Jak jsme vás informovali, Velká Británie spolu s Francií přišly na prosincovém summitu Unie s tím, že zdaní bonusy manažerů finančních institucí, které přesáhnou částku 25 tisíc liber 50% sazbou (EurActiv 11.12.2009).
Ovšem ukázalo se, že instituce, které by nové opatření zasáhlo nejsilněji, tedy společnosti zabývající se správou aktiv (asset management), se nevzdají jen tak bez boje. Podle informací Investment Management Association (IMA), která zastupuje tyto firmy v Británii, zabrala hrozba (například investiční banky JP Morgan), že by mohly v případě zavedení daně odejít ze země. Dostanou prý z nové legislativy výjimku.
Šéf IMA Richard Saunders uvedl, že britská daňová správa „jasně vyloučila“ zapojení společností zaměřených na správu aktiv (tedy i investičních fondů) do připravovaného zákona. Nová daň by se tedy na tyto firmy vztahovat neměla, tvrdí Saunders.
Požadavky finančníků včera podpořil i londýnský starosta Boris Johnson, když uvedl, že by jejich pobouření mělo britskou vládu přimět k zavržení myšlenky na zavedení nové daně.
Pozorovatelé nicméně upozorňují na to, že je mnohem snazší o opuštění londýnské City mluvit, než tento krok skutečně učinit. „Bankám by trvalo přemístění lidí i potřebné infrastruktury do jiného místa celé roky,“ říká Karel Lannoo z bruselského Centre for European Policy Studies (CEPS).
O zavedení zdanění bankéřských bonusů se sice uvažuje i na unijní úrovni, k jeho realizaci je ovšem stále daleko. Zápal politiků totiž klesá právě s vidinou toho, že by mohli nalákat do své země firmy, které odejdou ze států preferujících zdanění.
Například britský konzervativní europoslanec Syed Kamall se domnívá, že německé berní úřady přivítají „s otevřenou náručí“ dobře placené bankéře, kteří se rozhodnou přemístit do Německa. Podle Kamalla má teď německá kancléřka Angela Merkel opravdu jen malou motivaci pro to, aby lobbovala za přijetí nové daně na celoevropské úrovni – v rámci revize směrnice o kapitálové přiměřenosti.
Tato revize by měla podle zprávy expertní komise (vyšla v únoru 2009), v jejímž čele stanul bývalý šéf MMF Jacques de Larosière, zajistit především to, aby bankéři dostali bonusy jen na základě dobrých výkonů institucí, které vedou. A co je důležité, ty mají být posuzovány v dlouhodobějším horizontu několika let, což má zamezit prohlubování ekonomických cyklů (tedy především vzniku investičních „bublin“ v honbě za bonusy).
Jak se k revizi směrnice i k zavedení nové daně postaví německá vláda, zatím jasné není – liberálové (FDP) daň označují za populistické opatření, křesťanští socialisté (CSU) by podpořili spíše jednorázové zdanění vybraných institucí.
