inzerce
Stanoviska:
Jarní evropský summit, kterému bude tento rok předsedat Slovinsko, bývá pro vrcholné zástupce evropských vlád a států příležitostí k diskusi o současném stavu a budoucích vyhlídkách evropské ekonomiky.
V roce 2000 spustila Evropská unie svou Lisabonskou strategii, jejímž cílem bylo stát se do roku 2010 „nejdynamičtější světovou ekonomikou založenou na znalostech“.
Po pěti letech nepřesvědčivých výsledků spustili vrcholní představitelé EU v roce 2005 „obnovenou“ strategii, v níž dali větší důraz na růst a zaměstnanost a prostřednictvím národních akčních plánů převedli zodpovědnost za plnění strategie na členské státy.
Přestože poslední hodnotící zprávy o plnění národních akčních plánů přinesly mnohem lepší výsledky než v minulosti, ve světle rostoucích konkurenčních tlaků a zpomalování světové ekonomiky, o kterém se již nyní začíná hovořit jako o recesi, není důvod k předčasné radosti.
Témata:
Rozvoj (a ochrana) evropské kreativity
Ministr Žiga Turk říká, že přestože se Lisabonská strategie pro růst a zaměstnanost dosud zaměřovala na znalosti, výzkum, vývoj a technologické inovace, není to zdaleka vše. Evropští podnikatelé se budou podle něj muset také soustředit na rozvoj kreativity, zejména proto, že „Čína a Indie začínají také produkovat velmi dobré inženýry a vědce“.
„Tvůrčí ekonomika“ je oblastí, v níž je Evropa z globálního pohledu silná už dnes díky svému bohatému „kulturnímu dědictví“, zálibě v „krásných věcech“ a díky „vynikajícím designérům a architektům“, říká Turk.
„Tvůrčí obory jsou v Evropě silnější, než automobilový průmysl. A jsou to právě tvůrčí obory, díky nimž je rozdíl mezi šálkem na kávu, který má hodnotu pěti centů a mezi šálkem, který má hodnotu pěti eur, přestože někde v Číně jsou náklady na výrobu obou šálků stejné,“ poznamenal.
Má-li EU být schopná této výhody využít, musí zesílit systém ochrany duševního vlastnictví. To se týká obchodních značek, designu, ale také digitálního obsahu, zdůraznil ministr.
„Komunitární patent je na programu už dlouhou dobu a nyní je na čase, abychom s ním pohnuli,“ řekl Turk, přestože v zápětí vyjádřil své obavy zda je možné dosáhnout rychlého průlomu v jednání o této „velmi náročné a obtížné otázce“ během jarního summitu.
„Překážky, které pokrok zpomalily se nezměnily a země jako Slovinsko není v pozici, kdy by se měla postavit do čela boje za jejich odstranění, neboť za tyto překážky nemá odpovědnost,“ uvedl. Turk dále vyzval členské státy aby v této oblasti projevily „určitou vyspělost“. „Přínosy jednotného evropského patentu jsou mnohem větší než potenciální přínosy které s sebou přináší znalosti cizích jazyků a překlady“, dodal ministr.
Lepší prostředí pro podnikatele
Podle Turka má Evropa nedostatky jak v případě malých inovativních společností tak v případě velkých globálních firem. Oba typy těchto společností přispívají značně k růstu HDP. Klíčovým problémem ale je, že ekonomické podmínky nejsou pro malé a střední podniky zdaleka tak výhodné jako v jiných zemích, jako jsou například Spojené státy, říká.
„To je také důvod proč chceme v závěrech jarního summitu vyslat silné poselství v podobě Aktu pro malé a střední podniky a ve zlepšení přístupu k malým a středním podnikům, které patří k nejvýznamnějším zdrojům růstu a zaměstnanosti“. Stranou nezůstane ani problematika rizikového kapitálu nebo rozvoje výzkumných infrastruktur.
Pro růst podniků bude klíčové také zlepšování evropských systémů vysokoškolského vzdělávání. Zatímco většina evropských zemí má „docela dobré nebo průměrně kvalitní vysoké školy,“ Evropské unii ve srovnání se zbytkem světa stále chybí špičkové univerzity.
Udržování kvality lidských zdrojů v Evropě
Evropa kvůli „velké migraci špičkových vědců a inženýrů do Spojených států“ trpí „nedostatkem vysoce kvalifikovaných lidí,“ uvedl Turk.
EU musí těmto lidem zajistit vytvoření dobrých podmínek tak, aby měli motivaci žít a pracovat v Evropě, uvedl ministr a dodal, že cílem by mělo být podpořit ekonomiku spíše exportem „hůře placených pracovních míst do ekonomik třetího světa, jako jsou Brazílie, Rusko, Indie nebo Čína, než exportem vysoce kvalifikovaných pracovních míst“.
To by podle Turka politikům také pomohlo „prodat“ myšlenku otevřeného trhu občanům. Vytvoření „páté svobody pohybu“, tj. volného pohybu znalostí, má také významné místo v agendě nadcházejícího summitu.
Další modernizace a reformy
„Doufáme, že se nám podaří vyslat silné poselství, že Evropa musí pokračovat v modernizaci a reformách,“ uvedl. Podle něj jsou nové členské země (včetně jeho vlastní země – Slovinska) živoucím důkazem, že velké strukturální změny, které je zapotřebí provést mají-li státy být schopné čelit výzvám globalizace, je „ve skutečnosti možné provést a nemusí být nutně bolestné“.
Ochranářství není podle jeho názoru řešením: „V krátkém období se samozřejmě může zdát, že je lepší něco ochránit, má-li to přežít. Pokud ale svou ekonomiku nevystavíte nejdrsnějšímu možnému prostředí, v dlouhém období jí pouze uškodíte,“ uvedl. 
