inzerce
„Vláda zde nemůže být jako nekonečný poskytovatel finanční záchrany. Dále budeme potřebovat podporu ze strany dealerů, dodavatelů a dalších zainteresovaných subjektů,“ řekl včera v televizním vystoupení americký prezident Barack Obama a jasně tak naznačil, že i na druhém břehu Atlantiku nastává po několikaměsíčním období příslibů štědré státní pomoci vystřízlivění.
Obavy z finančního a hospodářského kolapsu střídá strach z nepřiměřeného zadlužování a nastartování inflační spirály, které by ve spojení mohly vyústit v Topolánkovu „cestu do pekel“. Obama svým vystoupením vyslal do Evropy několik dní před summitem G20 zřetelný signál: USA budou poskytovat fiskální stimuly jen za přísných podmínek.
Administrativa nového amerického prezidenta vyhodnotila plány na restrukturalizaci amerických automobilek General Motors (GM) a Chrysler jako nedostatečné a dala jim 60 respektive 30 dní na nápravu. Podle Obamova komentáře by návrhy společností, které jsou nyní na stole nepřinesly jejich "udržitelný rozvoj".
Ostré odmítnutí restrukturalizačních plánů automobilek však neznamená, že nad nimi americká vláda láme hůl. Zvlášť v případě GM je situace poměrně nadějná. Nový šéf této automobilky Fritz Henderson se však musí vypořádat s dědictvím svého předchůdce Ricka Wagonera, za jehož působení automobilka během 4 let prodělala 73 miliard dolarů, zpacifikovat odbory a v neposlední řadě přesvědčit věřitele o odložení splátek mamutích dluhů. GM už od americké administrativy dostala injekci v hodnotě 13,4 miliard dolarů, ale nyní žádá dalších 16,6 miliard.
V případě menšího Chrysleru se naděje na přežití postupně zmenšuje. Zachránit ho pravděpodobně může už jen fúze s italským Fiatem (kterou ale musí dohodnout v šibeničním termínu – za 1 měsíc). Tato automobilka už obdržela státní pomoc ve výši 4 miliardy a nutně potřebuje dalších 5 miliard.
O poskytnutí veřejné podpory se v současnosti horečně diskutuje i v Unii, zejména pak u našich západních sousedů. Automobilový průmysl zaměstnává v Německu přibližně tři čtvrtě milionu lidí a podílí se na spolkovém HDP více než 10% a na německých exportech asi 22%. Jedná se o pomoci automobilce Opel, která žádá po státu 3,3 miliardy eur. Německá vláda však finanční injekci podmiňuje „jasnou koncepcí do budoucna“ a vstupem nových investorů do Opelu, který je součástí amerického koncernu GM.
