Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Europoslankyně Dlabajová: Peníze EU musíme vynakládat smysluplněji


europoslankyně Martina Dlabajová

23.02.2016
Z evropského rozpočtu by se měly podporovat takové projekty, které jsou v souladu s cíli, jež si EU v minulosti stanovila. Současně musí být rozpočet flexibilní, aby jej Unie mohla využít i v případě neočekávaných událostí, jakým je například migrační krize. V rozhovoru pro EurActiv to uvedla česká europoslankyně Martina Dlabajová, která dnes v Evropském parlamentu předkládá zprávu o hospodaření Evropské komise za rok 2014.

inzerce

Jako první Češka v historii budete na jaře v Evropském parlamentu předkládat zprávu, která vyhodnocuje způsob hospodaření Evropské komise za rok 2014. V čem vidíte význam této pozice?
Výbor pro rozpočtovou kontrolu (CONT), jehož jsem místopředsedkyní, kontroluje hospodaření nejen Evropské komise, ale všech unijních institucí. Samozřejmě největší prestiž, ale logicky také největší objem práce, přináší kontrola rozpočtu EU, který spravuje právě Komise. Kromě velké zodpovědnosti, kterou tato pozice obnáší, její význam spočívá i v tom, že jsem v každodenním kontaktu s komisaři, generálními řediteli, Evropským účetním dvorem a se všemi aktéry, kteří se podílejí na čerpání evropských peněz. Díky tomu mám možnost nahlížet do všech možných politik a zblízka vidět, kam odešlo poslední euro.

„Jsou země, které na výtky nereagují a nejsou ochotny se o problémech bavit. To není případ České republiky.“

V čem může být tato pozice prospěšná České republice?
Právě v tom, že mám přístup ke všem detailům a zákoutím toho, jak se čerpá unijní rozpočet. Mohu srovnávat s ostatními zeměmi a vybírat příklady dobré praxe, ze kterých se můžeme učit.

Nevytýkají Vám kolegové, že pocházíte ze státu, který neumí příliš dobře čerpat prostředky z fondů EU, a nyní chcete poučovat, jak to dělat lépe?
Stávalo se mi to. Moje odpověď však byla taková, že peníze lze vždycky využívat lépe. Navíc je to také o tom, jak se dokážete ze svých chyb poučit. Zdaleka už neplatí, že bychom patřili ke státům, které by čerpaly nejhůře. Zlepšujeme se a provádíme opatření, která jsou potřeba.

Ale až v momentě, kdy nám někdo řekne, že by bylo potřeba je udělat…
K tomu, abyste něco udělala, musíte vědět, že si situace žádá změnu. Jsou země, které na výtky vůbec nereagují a nejsou ochotny se o problémech bavit. To není případ České republiky, vždy jsme byli otevřeni sebereflexi.

Páka na Komisi

Mluvila jste o tom, že příprava zprávy o hospodaření Komise pro Evropský parlament s sebou přináší hodně práce. Znamená to tedy, že poslední měsíce trávíte ponořená do čísel, účtů a nejrůznějších statistik?
Ano, jsou to tuny materiálů, které obsahují neskutečné množství čísel. Práce na zprávě začíná už v létě, kdy se seznamujete s prací Komise a jednotlivých generálních ředitelství. Osobně jsem mluvila se všemi komisaři, kteří jsou zodpovědní za velké kapitoly v rozpočtu EU. Chtěla jsem znát jejich vizi do budoucna a také to, jak se poučili nejen z minulých chyb, ale také z příkladů dobré praxe.

Co následuje pak?
Velkým milníkem pro práci na zprávě je prezentace výroční zprávy Evropského účetního dvora, která probíhá vždy v listopadu. Jedná se o opravdu objemný dokument plný čísel a dalších informací, které je potřeba projít. Jelikož jde o audit, tak je nutné hovořit i s tím, koho se týkal, a nechat si vysvětlit jeho stanovisko. Málokdo si navíc uvědomuje, že i když rozpočet spadá pod Komisi, tak je ze 76 % spravován v rámci tzv. sdíleného managementu, tedy spolu se členskými státy. Ty je nutné do celého procesu kontroly také zapojit, protože spoustu chyb vzniká právě na cestě mezi Komisí a jednotlivými státy nebo přímo v nich.

V jaké fázi se příprava zprávy nachází nyní?
Tento týden v úterý nás ve výboru čeká diskuse nad prvním draftem mé zprávy. Poté začnou jednání mezi politickými frakcemi. Na přijetí a zpracování pozměňovacích návrhů a hledání kompromisu budeme mít měsíc, protože schvalování konečné podoby zprávy by se ve výboru CONT mělo uskutečnit 23. března. Na plenární zasedání se zpráva dostane koncem dubna.

Jak silná je pozice Evropského parlamentu v celé proceduře vyhodnocování hospodaření Evropské komise?
Role Parlamentu je v této oblasti obrovská i z toho důvodu, že je to procedura, která je dána smlouvami o založení EU. Parlament rozhoduje o tom, zda bude účetní závěrka schválena, odložena, nebo zcela zamítnuta. Santerova Komise v roce 1998 absolutorium nezískala a byla nucena kvůli odhaleným finančním skandálům odstoupit. Vidíte tedy, že páka na Komisi je to opravdu velká, protože jsou po ní vyžadovány konkrétní kroky, například změna přístupu v konkrétních oblastech apod.

Má procedura udělování absolutoria vliv na nižší chybovost ve výdajích rozpočtu?
Určitě má. I když míra chybovosti, která se v roce 2014 pohybovala kolem 5 %, zůstává stále vysoká, ve srovnání s roky 2004 nebo 2005, kdy dosahovala 13 %, výrazně klesla. Za tu dobu se tedy odvedl velký kus práce.

Kromě míry chybovosti se ale musíme zaměřit i na to, jak dokážeme chyby korigovat. Komise má dostatek nástrojů, jak může na chyby reagovat, například může zastavit financování některých programů. Důležité je, aby penízy byly nakonec nasměrovány do správných priorit a splnily svůj účel.

V našem rozhovoru několikrát zaznělo slovo chybovost. Co konkrétně si pod tím má čtenář představit?
Na první pohled se může zdát, že jde o plýtvání zdroji nebo dokonce podvod. Tak to ale v žádném případě není. Jedná se o finance, které nebyly vyplaceny nebo jejich vyplacení neproběhlo v souladu s pravidly, předpisy a nařízeními. S tím souvisí i to, že je důležité, abychom testovali pravidla, zda jsou správně nastavena. Některé chyby mohou vznikat i kvůli špatně nastaveným regulím.

Co patří k nejtypičtějším chybám?
Nejtypičtějším příkladem chyb jsou platby za nezpůsobilé náklady, chyby v procedurách veřejných zakázek a neodpovídající prohlášení o rozloze půdy. Za to nejčastěji mohou nedostatečné katastry nemovitostí v některých členských státech.

Co je potřeba udělat, aby se chybovost snížila?
Kladu velký důraz na zjednodušení. Pokud se nám podaří zjednodušit programy, zjednoduší se tím i čerpání a vůbec celý rozpočet. Tím pádem klesne i míra chybovosti a bude se nám lépe dařit dosahovat výsledků.

Co konkrétně by se mělo zjednodušit?
Zjednodušit bychom měli v první řadě podmínky pro čerpání a pravidla. Musí to pocítit i příjemci, jedině tak nebudou dělat zbytečné chyby, které často vznikají jen kvůli tomu, že celé papírování je tak složité.

Jak se daří přesvědčovat k lepšímu vynakládání prostředků členské státy?
To je asi nejtvrdší oříšek. I když jako Parlament kontrolujeme Komisi, která má jasně danou povinnost nám vycházet vstříc, tak u členských států to úplně neplatí. Často se stává, že si členské státy a Komise tuto povinnost přehazují. Ve své zprávě se na tohle snažím pamatovat a chtěla bych, aby se členské státy do procedury udělování absolutoria více zapojovaly. Státy by si měly uvědomit, že cílem celého procesu je zlepšit čerpání, a to i pro ně.

 

 

 

Potřebné podpisy a správně vyplněné kolonky

Jak jste k přípravě zprávy o discharge přistupovala? Dočkáme se nějakých inovací ve srovnání s předchozími roky?
Mou největší prioritou bylo, abychom našli rovnováhu mezi formální stránkou, tedy dodržováním pravidel, a sledováním reálných výsledků. Je jasné, že cílem procedury je kontrola zdravého finančního toku, tedy toho, zda jsou dodržovány podmínky čerpání. Vedle toho je ale důležité sledovat i přidanou hodnotu. Vždycky říkám, že dokonalost projektu nespočívá v tom, že má v pořádku všechny potřebné podpisy a vyplněné kolonky na fakturách, ale v tom, že má smysl a plní cíl, který jsme si vytyčili.

Co dalšího najdeme ve Vaší zprávě?
Kontrolujeme financování z EU za rok 2014, který představoval první rok nového programovacího období 2014-2020. Při jeho přípravě se dbalo na to, aby se podporovaly pouze prioritní oblasti a ne cokoliv. Příkladem je strategie Evropa 2020, jejíž cíle se měly promítnout do tzv. partnerských dohod, které s Komisí uzavíraly členské státy a které představují plán toho, na co budou státy používat evropské finance. Ukázalo se bohužel, že ne všechny cíle se do dohod podařilo plně promítnout. Velký problém podle mne spočívá v tom, že tu máme strategii Evropa 2020 a víceletý finanční rámec, který není se strategií časově v souladu. K tomu bych ještě přidala, že neodpovídá ani politický mandát Komise.

Evropský rozpočet by měl být dále flexibilnější. EU nyní čelí úplně novým výzvám, o kterých jsme v roce 2014 neměli ani tušení, a je nutné umět zareagovat a přizpůsobit se. Příkladem je migrační krize. Požádala jsem proto Evropskou komisi a také Evropský účetní dvůr, aby v co nejrychlejší době provedly vyhodnocení veškerých fondů, které se používají na financování opatření v souvislosti s migrační krizí, a přišly s nějakým závěrem.

Co dalšího je důležité?
Proces discharge nesmí být omezen jen na jeden rok. Mělo by to být takové celoživotní vzdělávání pro instituce, které by se měly poučit ze svých chyb a v dalších letech je neopakovat. Kontrola musí probíhat průběžně, nelze Komisi říct: „Teď jsme na vás zlí, protože zrovna probíhá kontrola vašeho hospodaření, ale za chvilku už zase nebudeme a vše bude v pořádku“.

FACTSHEET: Rozpočet EU a udělování rozpočtového absolutoria

Důležité je v neposlední řadě i to, abychom se více dívali na příklady dobré praxe. Je jasné, že když probíhá audit, tak se budeme spíše soustředit na oblasti, kde to nefungovalo, ale přesto si musíme umět říct, kde finance přinesly pozitiva. Sama jsem to zkusila v praxi, když jsem každého komisaře a ředitele generálního ředitelství před jejich prezentací ve výboru požádala, aby své vystoupení zahájili nějakým příkladem efektivního vynaložení peněz. Ne všichni to uměli, protože jsou zvyklí si do Parlamentu chodit spíše pro kritiku a vysvětlovat míru chybovosti. Málokdo uměl začít opravdu pozitivně.

Co je příkladem efektivního vynakládání peněz?
Nebudu jmenovat všechny silnice a dálnice v EU, v tomto ohledu považuji za efektivní, když ty cesty vedou, s trochou nadsázky, aspoň odněkud někam. Velký objem financí jde také na vědu a výzkum. V této specifické oblasti zatím u spousty projektů nedohlédneme do konce, ale máme i zde velmi pozitivní příklady: za všechny třeba finance, které byly úspěšně vynaloženy na vynalezení léku proti Ebole.

Efektivita spočívá i v tom, že se dokážeme řešit aktuální potřeby Evropy a flexibilně využívat evropské fondy. Současná uprchlická krize je toho příkladem.

Lucie Bednárová

<

Komiks Madam Discharge

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top