Strategie Evropa 2020

(Aktualizováno 20.7.2010)

Nejnovější a další kroky:

• Březen 2008: Lídři EU pověřili Evropskou komisi, aby ve spolupráci se všemi zainteresovanými hráči začala připravovat nástupce Lisabonské strategie;
• Březen 2009: Summit rozhodl o odkladu jednání o revizi Lisabonské strategie, dokud do úřadu nenastoupí Komise v novém složení;
• 24. listopadu 2009: Komise spustila konzultaci o strategii s názvem „EU 2020“.
• 10. - 11. prosince 2009: Lídři na summitu EU zhodnotili priority strategie EU 2020 a vyjádřili obavy z narůstající nezaměstnanosti;
• 15. ledna 2010: Konec konzultace o strategii EU 2020;
• 11. února 2010: Summit EU schválil základní teze strategie přejmenované na Evropa 2020;
• 3. března 2010: Komise představuje revidovaný návrh Evropy 2020, který zahrnuje připomínky z konzultací;
• 25.-26. března 2010: Summit EU vyjádřil rezervovaný postoj k cílům strategie týkajícím se vzdělávání a chudoby;
• 17. červen 2010: Strategie Evropa 2020 byla schválena Evropskou radou; národní cíle mají být potvrzeny do podzimního summitu.

V roce 2000 EU spustila ambiciózní „Lisabonskou strategii“, podle níž se do roku 2010 měla stát „nejkonkurenceschopnější a nejdynamičtější znalostní ekonomikou, schopnou udržitelného hospodářského růstu s více a lepšími pracovními místy a s větší sociální soudržností“. Po pěti letech omezených výsledků vrcholní představitelé EU strategii revidovali. Větší důraz byl kladen na růst a zaměstnanost; členské státy dostaly prostřednictvím národních akčních plánů do svých rukou více odpovědnosti.

V březnu 2008 vedoucí představitelé EU schválili priority na poslední tři roky trvání strategie a pověřily Evropskou komisi, aby začala uvažovat o období po roce 2010. Lídři se rozhodli, že se nebudou zaměřovat čistě jen na růst a zaměstnanost, ale do popředí postavili životní prostředí a občany. Stále intenzivněji se totiž ozývaly hlasy, které poukazovaly na důsledky změny klimatu, stárnoucí populaci a rozšiřující se sociální exkluzi. Vzhledem k současným ekonomickým otřesům ovšem řada zemí včetně Česka žádá primární zaměření strategie na vytváření pracovních míst a zvyšování konkurenceschopnosti.

Pět klíčových met

Ta však mezi cíli Strategie Evropa 2020, kterou Komise představila 3. března 2010, explicitně nefiguruje.  Její hlavní cíle jsou následující:

•    75 % obyvatelstva ve věku od 20 do 64 let by mělo být zaměstnáno;
•    3 % HDP Evropské unie by měla být investována do výzkumu a vývoje;
•    v oblasti klimatu a energie by mělo být dosaženo cílů „20-20-20“;   
•    podíl dětí, které předčasně ukončí školní docházku, by měl být pod hranicí 10 % a nejméně 40 % mladší generace by mělo dosáhnout terciární úrovně vzdělání;
•    počet osob ohrožených chudobou by měl klesnout o 20 milionů.

Tedy přesněji, takto si hlavní „mety“ definovala Komise a nutno dodat, že se jedná o celoevropské průměry; národní cíle se budou vyjednávat individuálně a mohou se od těch unijních výrazně odlišovat. V závěrech Evropské rady z 26. března ovšem členské státy vyjádřily k posledním dvěma cílům týkajícím se vzdělání a chudoby rezervovaný postoj.

Vzdělání nade vše 

Například Němcům se nezdá závazek týkající se vzdělávání. Jeho aplikování by totiž narušilo německý federální systém, kdy si jednotlivé spolkové země určují svou vlastní politiku právě v oblastech, jako je vzdělání. Ostatní země měly zase výhrady ke kvantitativnímu vymezení tohoto cíle.

Komise chce snížit míru předčasného ukončení školní docházky ze současných 15 % na 10 %, a zvýšit podíl osob ve věku 30 až 34 let, jež úspěšně ukončily terciární vzdělání, z 31 % na 40 % v roce 2020.

Evropa řeší chudobu

Polsko, Česká republika, Slovensko a Maďarsko, tedy země tzv. Visegrádské čtyřky, zase zpochybnily závazek snížit do roku 2020 počet lidí, kteří žijí pod hranicí chudoby, o čtvrtinu. Jejich argumentem je, že ekonomická situace včetně hranice chudoby se v zemích sedmadvacítky výrazně různí (EurActiv 26.3.2010).

Statistiky udávají, že v Unii žije až 17 % občanů pod hranicí chudoby, což se bude sedmadvacítka snažit změnit. Podle dosavadních závazků chce do roku 2020 snížit počet chudých lidí o 20 milionů, tedy ze současných 80 milionů na 60.

Členské státy se však zatím nedokázaly shodnout na ukazatelích, podle nichž by se chudoba „měřila“ a následně redukovala. Některé země dokonce navrhovaly, aby bylo snižování chudoby ze strategie 2020 vyňato, protože jde o těžko měřitelný cíl nad rámec kompetencí Unie (EurActiv 4.6.2010).

Jedná se každopádně o nejkontroverznější cíl, který by se například podle české vlády mezi vyvolenou pětici vůbec dostat neměl. Ta razí postoj, že chudobu nejlépe vymýtíme z Evropy tak, že budeme posilovat konkurenceschopnost a dáme tak chudým práci. Navíc v Česku trpí relativní chudobou nejméně lidí z celé EU – těžko tedy v tomto ohledu něco zlepšovat.

Kde je konkurenceschopnost?

Některé země si stěžují, že strategie klade malý důraz právě na konkurenceschopnost a hospodářský růst. Například podle české vlády sice Komise výchozí situaci evropské ekonomiky analyzovala správně, ale kupodivu mezi hlavní cíle nezařadila růst a konkurenceschopnost. Podobný postoj s námi sdílí například Švédsko, Nizozemsko a Německo. Šance, že se mezi stávajících pět cílů protlačí ještě šestý, je však podle pozorovatelů nevelká.

Například český ministr pro Evropské záležitosti Juraj Chmiel je i přes dílčí úspěchy ve vyjednávání (některé „kontraproduktivní závazky“ se podařilo odstranit) s dosavadní podobou Evropy 2020 nespokojen. „Musíme klást větší důraz na konkurenceschopnost, podnikatelské prostředí a produktivitu práce. Vycházíme totiž z toho, že tyto tři věci předurčují hospodářský růst. O zlepšování podnikatelského prostředí nebo produktivity není v dokumentu konkrétní  zmínka přesto, že jsme se ji do něj snažili prosadit,“ objasnil v rozhovoru pro EurActiv Chmiel.

Stejné nedostatky kritizují na Evropě 2020 také zástupci českého byznysu, jejichž postoj by se dal shrnout do hesla: „zelená víra nepřispívá ke konkurenceschopnosti“. Naopak ekologové by této „víry“ přivítali více; zástupcům odborů zase schází důkladná analýza toho, proč Lisabonská strategie skutečně selhala

S čím jde do Bruselu Česko

Kromě vyjednávání o výsledné podobě strategie Evropa 2020, budou muset čeští diplomaté definovat spolu s Bruselem také konkrétní cíle pro Českou republiku. Jejich představa je shrnutá zde: 

• Zaměstnanost: národní cíl celkové míry zaměstnanosti ve výši 75 % (ženy: 65 %, starší pracovníci: 55 %, snížení míry nezaměstnanosti mladých osob o třetinu oproti roku 2010 – tedy předběžně na úroveň kolem 11 %, u osob s nízkou kvalifikací o čtvrtinu na 13 %);
• Snížení administrativní zátěže podnikatelů oproti r. 2005 o 30 %, zvýšení produktivity práce oproti r. 2010 o 20 %;
• Investice do výzkumu a vývoje: 2,7 % HDP;
• Zvyšování energetické účinnosti: národní cíl úspory spotřeby primárních energetických zdrojů v roce 2020 ve výši 3,7 - 5,7 %;
• Vzdělání: poměr vysokoškolsky vzdělaných lidí ve věku 30-34 let ve výši 32 %, poměr žáků předčasně opouštějících vzdělávací zařízení ve výši 5,5 %.
• Redukce chudoby: kvantitativní cíle vzejdou z jednání s Evropskou komisí a Radou EU.

Lídři EU slíbili, že dojdou ke konsenzu na červnovém summitu, který by měl Evropu 2020 definitivně schválit. To také dodrželi a shodli se na hlavních cílech - viz výše (závěry summitu zde). Jednotlivé národní cíle strategie by měly být dojednány do podzimního summitu.

Kompletní statistiky, které se týkají strategie Evropa 2020, naleznete zde.