Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Česko hledá peníze, které pomohou snížit spotřebu energie podle požadavků EU


zdroj: Shutterstock; autor: Dmitry Kalinovsky

09.07.2014
Asi 60 miliard korun by mohla Česká republika získat z evropských fondů na to, aby v příštích letech ušetřila více energie v budovách. Další peníze mohou směřovat do průmyslu. Bude ale financí dost? Záleží to také na výnosech z prodeje emisních povolenek. Pokud budou nízké, bude muset vláda hledat peníze jinde.

inzerce

Evropskými fondy si může Česká republika pomoci třeba při plnění klimaticko-energetických závazků, které na ni klade Evropská unie. Téměř 60 miliard korun z evropských peněz chce vláda směřovat na úspory energie v budovách. Další finance mají jít na zvyšování energetické účinnosti v průmyslu.

Mají tak pomoci naplnit český závazek úspor energie do roku 2020, který vyplývá z evropské směrnice o energetické účinnosti. Ministerstvo průmyslu a obchodu jej vyčíslilo na 48 PJ (podrobnější vysvětlení zde).

Právě dnes (9. června) na svém zasedání vláda projednává nastavení operačních programů (OP), pomocí kterých má Česko finance z evropských fondů čerpat.

Ne jen vyměnit okna

Energetických úspor v budovách se mají týkat čtyři operační programy. Z OP Životní prostředí se má financovat zateplování nebo výměna zdrojů tepla ve veřejných budovách mimo Prahu. Na ty pražské se bude vztahovat OP Praha – Pól růstu Na bytové domy se má zase zaměřovat Integrovaný regionální operační program.

Podniky pak mohou čekat na peníze z OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. V něm má být na úspory energie k dispozici přibližně 20 miliard korun a polovina z toho má směřovat právě na renovace budov, které podniky využívají.

Úspory energie v budovách přitom podle některých odborníků v minulosti pro podniky představovaly nejjednodušší způsob, jak snižovat svou spotřebu. Řada z nich se prý ovšem zaměřovala na opravdu jednoduchá řešení, jako například výměnu oken. To se nezamlouvalo ministerstvu průmyslu, které mělo představu, že podniky by měly peníze využívat pro náročnější opatření. V podmínkách nové podpory by se to prý mělo odrazit.

Stará kuchyně

Podniky mohou z dalších peněz v operačním programu financovat také modernizaci zařízení na výrobu energie pro vlastní spotřebu nebo snižování ztrát ve výrobních procesech. Vedle průmyslových firem si na tyto peníze mohou sáhnout například i zemědělci nebo provozovatelé ubytovacích a stravovacích služeb.

Podle státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy se při vyjednávání podmínek pro podporu úspor v podnicích s Evropskou komisí objevovala řada překážek. Problém v komunikaci prý nastal třeba právě u podpory pro podnikatele ve stravovacích službách.

„Narazili jsme na potenciál ve starších hotelech a restauracích, které fungují desítky let a mají zastaralé vybavení kuchyní. Když jsme chtěli pro jejich modernizaci využít kohezní peníze, Komise to odmítla s tím, že nechce investovat do turistického ruchu. Přitom nejde o to, abychom stavěli nové penzióny, ale abychom se podívali na úzce vybraný segment a v něm řešili energetickou účinnost,“ řekl EurActivu.

Peníze z povolenek

Evropské fondy nejsou jedinou možností, jak financovat zvyšování energetické účinnosti. Zdrojem peněz mohou být i výnosy z prodeje emisích povolenek. Část z nich putuje do dotačního programu Nová zelená úsporám, který zatím financuje úspory v rodinných domech, ale v budoucnu by se měl zaměřovat například i na veřejné budovy.  

Vláda plánuje do tohoto programu poslat 23 až 27 miliard korun podle toho, jak se bude pohybovat cena emisních povolenek. Jak ale upozorňuje aliance pro podporu šetrného stavebnictví Šance pro budovy, peněz na zateplování v Nové zelené úsporám nakonec možná bude méně.

„V poslední době ministr životního prostředí Richard Brabec hovoří spíše o částce 15 až 20 miliard korun. Na vině je mimo jiné výpadek peněz z emisních povolenek,“ vysvětluje v tiskové zprávě aliance.

Přilít víc

Šance pro budovy také spočítala, že aby se Česku podařilo evropský cíl splnit, potřebovalo by celkově do úspor nasměrovat ještě o 23 miliard korun víc. Takhle se prý totiž podaří snížit spotřebu energie pouze o 40 PJ, a ne o plánovaných 48 PJ.

Není jasné, kolik peněz z emisních povolenek bude nakonec pro investice do zvyšování účinnosti k mání.

„Pokud se nepodaří tyto finanční prostředky zajistit, reálně hrozí, že Česká republika směrnice EU nesplní,“ řekl k tomu novinářům viceprezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Pavel Ševčík.

„Pokud chce vláda dostát svých slibů z koaliční smlouvy o masivní podpoře energeticky úsporných renovací budov, měla by výpadek peněz dofinancovat z jiných zdrojů,“ tvrdí také ředitel Šance pro budovy Petr Holub.

Ministerstvo průmyslu a obchodu je ovšem přesvědčeno, že plánované zdroje budou pro slíbené zvyšování energetické účinnosti stačit. Počítá totiž s vyšším scénářem výnosů z emisních povolenek. Po připočtení evropských fondů a menších dotačních programů by podle ministerstva mělo mít Česko na zvyšování úspor do roku 2020 asi 95 miliard korun.

Autor: Adéla Denková

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top