Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Dražší povolenky přinesou ČR víc peněz, emisní obchodování ale stále nefunguje


zdroj: Shutterstock; autor: Tooykrub

30.10.2014
Česko souhlasilo s klimatickými cíli EU s podmínkou, že získá dodatečné finanční kompenzace. Množství peněz, které může získat, závisí na ceně emisních povolenek. Systém emisního obchodování zatím funguje špatně. Podle ekologů za tím stojí i nepřehlednost systému a přidělování bezplatných povolenek některým podnikům. I průmysl si ale stěžuje, že mu nízká cena povolenek komplikuje život.

inzerce

Výsledky posledního summitu EU, na kterém prezidenti a premiéři rozhodovali o klimaticko-energetických cílech do roku 2030, zvýraznily otazník nad budoucností systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS). Ten stojí před zásadní reformou. Na trhu totiž přebývají dvě miliardy povolenek, které tak ztrácí svou hodnotu.

V letech 2021 až 2030 může Česko získat v kompenzacích asi 50 až 70 miliard korun.

Znečišťovatelé by měli v rámci ETS nakupovat povolenky pro vypouštění skleníkových plynů. V současné době se ale cena za jednu tunu vypuštěných emisí pohybuje okolo 6 eur, což je příliš nízko pod plánovanou cenou 30 eur. Podniky to pak nemotivuje k investicím do modernějších technologií.  

Vyšší cena povolenky by vyhovovala výrobcům elektřiny, kteří investovali nebo chtějí investovat do plynových nebo jaderných elektráren, jež mají nižší emise než ty uhelné. Průmyslovým podnikům by pak na první pohled měly vyhovovat povolenky levnější. Situace je ale složitější.

Peníze do kapsy ČR

„Záleží na tom, jestli je firma progresivní, nebo má konzervativní pohled a líbilo by se jí, aby systém úplně zmizel nebo aby byly povolenky co nejlevnější,“ vysvětluje poradce prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jakub Vít.   

V rámci systému podle něj investovalo své peníze příliš mnoho firem na to, aby se mohl zrušit. Od jeho fungování se navíc odvíjí řada evropských regulací, připomíná. 

„Jde o peníze České republiky,“ řekl EurActivu. „Máme vysoký podíl průmyslu a díky tomu máme největší podíl ekonomiky krytý EU ETS. Navzdory tomu, co si myslí některé podniky, je pro Česko nejvýhodnější, aby byla cena povolenky vyšší,“ řekl redakci Vít.   

Kulhající systém

Na ceně povolenky bude záviset také výše finančních kompenzací, které si středoevropské země na evropském summitu vyjednaly. V příštím desetiletí se zvýší množství povolenek, které Česko dostane. To má zemi pomoci s plněním klimaticko-energetických cílů.

V letech 2021 až 2030 může Česko podle odhadů získat v kompenzacích asi 50 až 70 miliard korun. Výsledná kompenzace ale může být jen zlomkem očekávané výše, obává se Svaz průmyslu.

„Pokud odhady vychází z cílových hladin cen povolenek, které chce Evropská komise změnami EU ETS dosáhnout, existuje značné riziko, že reálné ceny budou významně nižší. Dosavadní kroky zatím požadovaný efekt nepřinesly,“ připomínají průmyslníci ve svém tiskovém prohlášení dosavadní neúspěšné snahy o záchranu systému.  

Derogační povolenky

Některým podnikům zatím nižší cena povolenky zamíchala kartami ještě z jednoho důvodu.

Méně vyspělé země mají prodlouženou možnost přidělovat povolenky zdarma výrobcům elektřiny, kteří jinak od roku 2013 musí ve zbytku EU povolenky nakupovat (tzv. derogační povolenky).

Levné povolenky podnikům investice do modernějších technologií nepokryjí, říká Jakub Vít ze Svazu průmyslu.

„Nejsou to ovšem povolenky zdarma. Firmy musely učinit pevně daný příslib, že výměnou za volné povolenky budou v adekvátní výši investovat do modernizace,“ vysvětluje Jakub Vít.

Výrobce elektřiny to má vést k využívání čistějších a účinnějších technologií. Týká se to i výroby energie v rámci průmyslových podniků.  

Podniky ovšem počítaly s původní cenou povolenky 30 eur a podle toho prý plánovaly i své investice.

Hodnotu bezplatně přidělených povolenek české ministerstvo životního prostředí počítá samo podle tržní ceny, takže investiční plán pak podnikům upravuje podle reálné hodnoty povolenek.  Pro rok 2014 například počítá s hodnotou povolenky 4 eur. Firmy by tak měly proinvestovat pouze částku vypočítanou na základě této – nižší – hodnoty.

Na adekvátní investice, které by pomohly výrazně snižovat emise CO2, tak ale firmy z volně přidělovaných povolenek potřebné množství peněz stejně nedostanou. Podle Víta je to případ jeho domovského ArcelorMittal Ostrava, ale také ČEZ nebo chemického průmyslu.  

Podpora i po roce 2020

Právě povolenky přidělované zdarma výrobcům elektřiny jsou ekologickým organizacím trnem v oku. Nelíbí se jim, že podle závěrů posledního summitu by mělo jejich rozdělování pokračovat i po roce 2020.

„Když byly derogace schválené v rámci balíčku 2020, zdůrazňovalo se, že jde o přechodné opatření a od roku 2020 budou výrobci nakupovat povolenky v aukcích. Mělo se jednat o investice, které sektor zmodernizují natolik, že do budoucna už podporu nebude potřebovat,“ řekla EurActivu Urbanová.

Má smysl, aby se povolenky ohroženým sektorům rozdávaly. Záleží ale na tom, jaká kritéria se použijí při sestavování seznamu, říká Barbora Urbanová z Klimatické koalice.

Dosavadní investice ale nebyly podle ekologů smysluplné, pokud výrobci elektřiny potřebují podporu i nadále. Nevládní organizace v minulosti upozorňovaly na to, že řada projektů podpořených tímto způsobem byla připravena nekvalitně a netransparentně.

„V některých případech se jednalo o investice do uhlí místo do čisté energetiky. Někdy to byly také nákladově velmi neefektivní projekty, protože poměr investovaných peněz a snížení emisí vycházel velmi špatně. Bylo také stanoveno konkrétní datum, po kterém směly být projekty plánovány. Zjistili jsme ale, že řada projektů byla započatá už před tímto závazným datem,“ uvádí podrobnosti Urbanová.

Příliš mnoho ohrožených  

Větší smysl dává podle nevládních organizací přidělování bezplatných povolenek sektorům, které jsou ohroženy tzv. únikem uhlíku. Jde o průmyslová odvětví, u kterých hrozí, že se výroba kvůli vysoké ceně emisí přesune do zemí mimo EU.

„Evropský průmysl je podle řady hodnocení nejekologičtější a energeticky nejúčinnější na světě. Proto má větší smysl vyrábět zboží v Evropě, než ho dovážet ze zemí, které kvůli tomu vypustí mnohem více emisí. Aby si ovšem EU ohrožené sektory udržela, přiděluje jim povolenky zdarma,“ vysvětluje princip volných alokací Jakub Vít.  

Ohrožená odvětví jsou postižena selháním EU ETS, protože v podobě povolenek získávají mnohem nižší obnos financí.

Pokud ale povolenky stojí méně, je také méně odvětví, která jsou únikem uhlíku ohrožena, upozorňují nevládní organizace.

„Existují legitimní důvody, aby se povolenky ohroženým sektorům rozdávaly. Záleží ale na tom, jaká kritéria jsou použita při sestavování seznamu těchto odvětví. Nedávno proběhla revize seznamu pro druhou polovinu tohoto desetiletí, při které se opět počítalo s cenou 30 eur za povolenku,“ říká Barbora Urbanová.

Pokud by se ale počítalo například s poloviční cenou, seznam sektorů by prý byl daleko kratší. „Systém je příliš velkorysý a dává téměř každému povolenky zdarma,“ dodala.

Podle ekologů tak čeští daňoví poplatníci přicházejí o peníze. Stát by prý měl co nejvíce povolenek prodávat v aukcích a takto získané peníze použít na modernizaci, energetickou účinnost a rozvoj obnovitelných zdrojů.

„Rozdávání povolenek zdarma je i jeden z problémů, které komplikují fungování celého EU ETS,“ řekla Urbanová redakci.

Autor: Adéla Denková

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top