Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Zvýší energetické štítky budov náklady nebo pomohou spořit?


17.05.2012
Podle novely zákona o hospodaření energií, kterou právě projednávají poslanci, by měly průkazy energetické náročnosti budov mimo jiné nově platit i pro starší domy, které chtějí jejich majitelé pronajímat. Kritici průkazů poukazují na administrativní zátěž a také na přílišné zvyšování nákladů. Zástupci zeleného průmyslu naopak tvrdí, že pomohou vylepšit situaci na trhu a dlouhodobě povedou k úsporám.

inzerce

Nová pravidla pro vypracovávání průkazů energetické náročnosti budov (PENB) jsou jedním z nejdiskutovanějších bodů novely zákona o hospodaření energií, kterou dnes (17. května) projednává poslanecký hospodářský výbor. Tato implementace evropské směrnice o energetické náročnosti budov by měla být přijata do poloviny července letošního roku.  

Povinnost vypracovávat PENB již od roku 2009 platí pro všechny nově postavené budovy nebo stavby s podlahovou plochou větší než 1.000 metrů čtverečních, které projdou rozsáhlou rekonstrukcí. Zákon se vztahuje na rekonstrukce, které zasahují do více než 25 % pláště budovy, nebo na změny vytápění objektu.  

Novela však přináší několik změn. Nové průkazy by měly obsahovat více informací, ale zároveň by měly být přehlednější. Definitivní podobu průkazu stanoví vyhláška ministerstva průmyslu a obchodu (MPO), která bude vydána po schválení zákona.  

Především by se však povinnost jejich zhotovení měla rozšířit také na stávající budovy, které bude chtít jejich majitel pronajímat. A to i v případě, že se bude jednat pouze o pronájem určité části takové budovy.  

Měla by také vzniknout nová metodika, která by zajistila sjednocení systému hodnocení budov. „Zkvalitní se způsob zpracování průkazů. Nemělo by již docházet k situacím, kdy dva různí posuzovatelé dojdou ke zcela rozdílnému výsledku v případě jedné budovy,“ řekl předseda představenstva České rady pro šetrné budovy (CZGBC) Petr Vogel na konferenci Šetrné budovy, kterou CZGBC pořádala minulý týden v Praze.  

Že k takovým případům dochází, potvrdil EurActivu místopředseda Občanského sdružení majitelů domů (OSMD) Milan Krček. Sdružení je součástí Mezinárodní unie majitelů nemovitostí (UIPI). Jedna ze sesterských asociací v rámci této unie prý provedla test věrohodnosti energetických auditů. „Vybrali starší rodinný dům a nezávisle na sobě přizvali pět energetických auditorů, aby stanovili energetickou náročnost domu. Výsledky se nakonec rozcházely o tři energetické třídy,“ uvedl. 

Nový prvek na realitním trhu 

Podle Vogela budou průkazy v nové rozšířené podobě zajišťovat vyšší informovanost. Díky tomu budou moci kultivovat nabídku a poptávku na realitním trhu. Díky průkazům se pak prý energetická účinnost stane standardem v oblasti rekonstrukcí. Například klasické bytové domy budou muset plnit minimální energetické požadavky, a vznikne tak možnost porovnávat je s jinými budovami.   

„U prodeje či pronájmu nemovitosti slouží průkazy jako informační nástroj pro zájemce o koupi či nový pronájem nemovitosti. Ti se z průkazu dozvědí ověřená čísla, ze kterých budou moci odvodit očekávaní roční náklady na energie. Jde tedy o opatření na ochranu spotřebitele,“ poznamenal v této souvislosti Petr Holub, koordinátor iniciativy Šance pro budovy, která v rámci zmíněné konference uspořádala panelovou debatu odborníků, jež MPO přizvalo ke konzultacím zákona. 

Podle jeho slov lze díky průkazům očekávat rozvrstvení cen nemovitostí podle jejich energetické spotřeby. „Energeticky horší domy budou časem prodávány za nižší částky a energeticky úsporné, byť jinak srovnatelné domy, za částky vyšší,“ uvedl. Potvrzují to prý i zkušenosti ze zemí, kde jsou informace o energetických třídách nemovitostí již nyní běžně dostupné.  

Výhodné jen pro auditory 

Na adresu průkazů energetické náročnosti budov se však ozývá také kritika. Mezi nejčastější argumenty odpůrců patří především zvýšení administrativní zátěže a také náklady, které bude pořízení PENB vyžadovat. Průkazy jsou problematickým tématem například pro Občanské sdružení majitelů domů (OSMD).  

„V tomto ohledu se naše sdružení připojuje k názoru předsedy hospodářského výboru sněmovny Milana Urbana, který při prvním čtení novely zákona prohlásil, že se jedná ‚o nadbytečnou povinnost a trochu i pitomost‘,“ sdělil EurActivu místopředseda sdružení Milan Krček. Povinné PENB podle něj nepředstavují pozitivum pro majitele činžovních domů, ale především „pro energetické auditory, stavební lobby, výrobce stavebních a izolačních materiálů a také finanční instituce“. 

„Už dnes se každý uvážlivý klient sám o sobě zajímá o spotřebě energií v tom kterém bytě či domě. A majitelé už nyní sami od sebe postupně zlepšují energetické parametry svých nemovitostí,“ dodal. Zájmové skupiny však podle něj vytvářejí na majitele budov tlak, aby vynakládali další prostředky na ekonomicky neracionální energetické renovace starých budov.   

Úspory vyváží náklady 

Pokud jde o ceny za zpracování průkazu, podle Petra Holuba by se měly pohybovat u běžného rodinného domu s existující stavební dokumentací okolo pěti tisíc korun. U budov bez stavební dokumentace pak bude nutné provést základní zaměření objektu na místě, což průkaz zdraží. I tak prý ale půjde řádově o stokrát nižší částku, než jakou bude následně činit úspora v nákladech na energie.  

Jak navíc poznamenal profesor Jan Tywoniak z katedry konstrukcí pozemních staveb stavební fakulty ČVUT, v případě energetických průkazů budov nejde o zásadní převrat, který by mohl trh překvapit. „Jedná se naopak o naprosto přirozený vývoj, který postupuje již řadu let,“ uvedl.  

„Nemám osobní zkušenosti ze zahraničí, ale mám informace, že v mnoha zemích se oblast energetických úspor velmi podrobně sleduje a investoři vyhodnocují zkušenosti anebo se velmi pečlivě chystají na opravy. U nás to tak není a požadavek ‚shora‘ se ‚zdola‘ komentuje jako nová, drahá a nevhodná povinnost,“ řekl EurActivu Pavel Matoušek z Asociace výrobců minerální izolace (AVMI).  

Podle něj by v ČR mohla vzniknout nezávislá platforma pro výměnu zkušeností a přípravu realizace úsporných opatření před započetím rekonstrukcí. „Existuje mnoho podobných staveb, kde má porovnávání velký smysl a dá se zúročit,“ dodal. 

Některé kroky a postupy by se tak podle zastánců energetických průkazů mohly racionalizovat a zlevnit.  

Stanoviska: 

„Šance pro budovy doporučuje, aby byl průkaz co nejjednodušší a zcela jednoznačný. V návrhu novely zákona také pro některé případy navrhuje mírné úlevy a časový posun povinnosti nechat si průkaz zpracovat. Je totiž důležité, aby jeho rozšíření na realitním trhu proběhlo hladce a s dostatečnou přípravou,“ uvedl koordinátor iniciativy Šance pro budovy Petr Holub.  

„Z pohledu majitelů nájemního bytového fondu je primární otázka návratnosti investic do úspory energií prakticky neřešitelná. Prvním důvodem je neuzavřený kruh investor-beneficient. Zatímco majitelé budou tlačeni investovat do úsporných opatření, beneficienty budou nájemníci. Proto budeme navrhovat, aby existovala alespoň zákonná možnost rozúčtovat takové dodatečné náklady nájemníkům,“ vysvětlil místopředseda Občanského sdružení majitelů domů Milan Krček jeden z problémů, které majitelé v oblasti energetických průkazů spatřují. 

„Kritikům i ostatním uživatelům je třeba se věnovat a také dbát na vzdělávání v této oblasti.  Bez kalkulace to nejde, a ta vyžaduje čas, znalosti, data a dokumentaci, zkušenost a kapacitu auditora. Zdá-li se něco drahé, pak stojí za to zamyslet se nad tím, jestli to lze rozumným způsobem zlevnit, zda lze některé postupy automatizovat nebo jestli není kritika cenové hladiny neopodstatněná,“ okomentoval některé kritické postoje vůči energetickým průkazům Pavel Matoušek z AVMI.  

„Zákon by měl být především správně interpretován,“ poznamenal během debaty na konferenci Šetrné budovy prof. Karel Kabele z katedry technických zařízení budov stavební fakulty ČVUT. Technické parametry energetické účinnosti mohou být podle něj přenastaveny a vylepšeny, ale pokud bude trvat nedorozumění vyvolané nedůvěrou v zákony, legislativa může těžko přinést žádané výsledky. 

inzerce

© 2004-2014. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top