Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Energetické průkazy budov: nákladné nebo přínosné?


zdroj: FreeDigitalPhotos.net; autor: xedos4

06.08.2012
Poslaneckou sněmovnou i Senátem prošla v minulých měsících nová pravidla pro průkazy energetické náročnosti budov, které v budoucnu bude muset mít mnohem více staveb než nyní. Tento týden by měl novelu zákona o hospodaření energií podepsat prezident. Průkazy se nadále setkávají s kritikou a obavami, podle jejich zastánců to však není nutné.

inzerce

Prezident Václav Klaus by měl během tohoto týdne podepsat nebo vetovat novelu zákona o hospodaření energií, která minulý měsíc (19. července) prošla Senátem.   

Jedním z nejdiskutovanějších bodů této legislativy se stala nová pravidla pro vypracovávání průkazů energetické náročnosti budov (PENB). Na jejich základě vznikne majitelům povinnost předkládat průkazy také při prodeji a pronájmu stávajících domů.

Prozatím musely mít PENB pouze nové stavby, na základě zákona by je však od začátku příštího roku mělo být nutné pořídit při prodeji nebo pronájmu jakékoliv celé budovy. Od konce roku 2015 bude povinnost platit také pro prodej jednotlivých bytů nebo kanceláří a od roku 2016 pro nový pronájem bytů (více informací na toto téma v jednom ze starších článků EurActivu).

„Průkaz energetické náročnosti každému potenciálnímu zájemci o koupi či pronájem nemovitosti ukáže, jaké náklady na energie může očekávat. Při stále rostoucích cenách energie se bude jednat o cennou informaci,“ okomentoval změny Petr Holub, koordinátor iniciativy Šance pro budovy, která se na přípravě zákona podílela v rámci pracovní skupiny ministerstva průmyslu a obchodu (MPO). Dodal, že se jedná o velkou příležitost k modernizaci českého stavebnictví.   

Zbytečná pravidla

V Senátu se novela stala předmětem rozsáhlé debaty. Zákon nakonec podpořilo 29 senátorů, což bylo přesně potřebné množství.

„Zákon prošel o jeden hlas, a proto jsem se spolu s kolegy z KDU-ČSL a ODS obrátil dopisem na prezidenta, aby zákon vrátil Parlamentu,“ sdělil v této souvislosti EurActivu předseda senátorského klubu ČSSD Petr Vícha.

Kritici nových pravidel pro PENB poukazují především na administrativní zátěž a náklady, které novela zákona přinese.

„Nemohu hlasovat pro zákon, o němž nevím, jaké náklady přinese státu, obcím a vlastníkům budov,“ řekl Vícha.  Čím více financí bude nutné vynaložit, tím méně jich podle něj poputuje do skutečných úsporných opatření.  

„Každý rozumný vlastník se snaží ušetřit náklady. Když je výhodné vyměnit okna či zateplit, tak to udělá. K tomu nepotřebuje žádné štítky a průkazy. Nepotřebuje žádné specialisty, jejichž lobby vidím za přijetím zákona,“ dodal.  

Kolik to bude stát?

Podle Petra Holuba se náklady na průkaz s desetiletou platností budou u běžného rodinného domu se stavební dokumentací pohybovat pod hodnotou 5.000 korun. Pokud bude stavební dokumentace chybět, musí proběhnout základní zaměření nemovitosti, což průkaz zdraží. U administrativních budov nebo bytových domů pak prý bude cena průkazu odpovídat velikosti a složitosti budovy, řádově může jít o desítky tisíc korun.   

„Nicméně náklady na průkazy jsou transakčními náklady pro naplnění hlavního účelu zákona. V cenách nemovitostí bude tento náklad tvořit setiny až desetiny procenta. A ve srovnání s náklady na energie, které mohu uspořit za dobu užívání budovy, pokud se rozhodnu pro úsporný dům, půjde řádově o stokrát nižší částku,“ řekl.

Obecně prý pro realitní trh není ani tak důležitá cena průkazu, jako jeho vliv na cenu nemovitosti.

Senátor ODS Miloš Vystrčil, který novelu zákona nepodpořil, se domnívá, že například v případě bytových domů budou skutečné náklady vyšší, než se v současné době odhaduje.

Podle odhadu MPO by se měly u běžného bytového domu pohybovat okolo 20.000 Kč. „Bytovky“ si přitom mohou pořídit jeden průkaz pro celou budovu, který mohou společně využívat všichni vlastníci nebo členové družstva.

Aby však měly PENB skutečnou informační hodnotu, bude podle Vystrčila nakonec stejně nutné, aby byly v případě bytových domů zohledněny ukazatele jednotlivých bytů. Pokud mají být posudky provedeny kvalitně, skutečná cena průkazu tak prý může být vyšší než zmíněných 20.000, tvrdí senátor. Přiznává však, že se jedná o jeho vlastní úvahu nepodloženou odbornými materiály.

Výhodné pro auditory?

Podle jeho názoru bude také náročné pořídit během nejbližších let průkazy pro všechny budovy, které je budou potřebovat.  

„Odborníci z realitního trhu odhadují, že roční poptávka po průkazech bude pohybovat mezi 30 až 60 tisíci kusů. To vychází při současném počtu specialistů, kteří jsou na základě osvědčení MPO průkazy oprávněni vydávat, na 50 průkazů ročně na zpracovatele, což je zvládnutelné,“ okomentoval podobné obavy Petr Holub.  

Někteří kritici PENB se také domnívají, že vzhledem k nutným nákladům bude jejich pořizování výhodné především pro energetické auditory.

„Činnost energetického specialisty, pokud je vykonávána správně a poctivě, je činností odborně a kvalifikačně velice náročnou, jde i o činnost odpovědnou. Energetický specialista je odpovědný za správnost podkladu pro rozhodnutí o často velmi vysokých investicích,“ řekl EurActivu předseda správní rady Asociace energetických auditorů Miroslav Mareš.

Energetický specialista, který si je vědom své odpovědnosti, tak podle něj pracuje v podmínkách „permanentního rizika a nejistoty“ a za svoji práci si zaslouží odpovídající odměnu. „Výši odměny samozřejmě určuje a bude určovat trh,“ poznamenal.

Důležité je podle něj především to, aby stát zajistil důkladnou kontrolu kvality energetických dokumentů, která zajistí, že skutečně nepůjde o plýtvání penězi.

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top