Visegrad EU portals : EurActiv.cz | EurActiv.pl | EurActiv.hu | EurActiv.sk | Facebook | Twitter | YouTube EU4YOU
Logo EurActiv.cz

Peníze z EU na úspory energie prý ČR nevyužívala rozumně

(en)

zdroj: KnaufInsulation.cz

15.01.2013
Při renovacích veřejných budov z evropských peněz se na skutečnou energetickou efektivitu příliš nehledělo, tvrdí zpráva Evropského účetního dvora. Auditoři posuzovali, jak se ve třech členských zemích využívaly peníze z kohezní politiky na zvyšování energetické účinnosti budov. Mezi posuzovanými byla i ČR.

inzerce

Rozumně se využívá jen 10 % prostředků z kohezní politiky určených pro zvyšování energetické účinnosti, tvrdí zpráva, kterou včera (14. ledna) vydal Evropský účetní dvůr (EÚD).

Evropští auditoři posuzovali, zda byly investice do energetické účinnosti v rámci politiky soudržnosti nákladově efektivní. Audit probíhal v České republice, Itálii a Litvě, tedy zemích, které na tato opatření získaly z Kohezního fondu a Evropského fondu regionálního rozvoje v programovacích období 2007–2013 nejvíce peněz.  

Od svého vstupu do EU v roce 2004 až do letošního roku se v České republice na energetickou efektivitu alokovalo více než 951 milionů eur, v Litvě více než 492 milonů eur a v Itálii více než 873 milionů eur (tam se částka počítá od roku 2000, předchozí dva státy v té době ještě nebyly členy EU – pozn. red.).

Auditoři přezkoumávali čtyři operační programy na vzorku 24 investičních projektů v oblasti energetické účinnosti veřejných budov, jako jsou školy, knihovna, nemocnice nebo sídla administrativních celků. Ve většině případů však nebylo možné úspory energie ověřit, protože nebyly k dispozici důvěryhodné údaje. Důvodem je i to, že na rozdíl od České republiky nejsou energetické audity v Litvě a Itálii povinné.    

Na účinnost se nehledělo

EÚD každopádně zjistil, že pro velkou část těchto projektů nebyly racionálně stanoveny cíle právě z hlediska nákladové efektivnosti, tedy nákladů na jednotku uspořené energie. Často se totiž renovovaly objekty, které pouze potřebovaly rekonstrukci a měly k dispozici odpovídající dokumentaci. Na potenciál energetických úspor se prý však přitom příliš nehledělo.

V kontrolovaných programech totiž chybělo řádné posouzení oblastí, ve kterých by bylo možné dosáhnout větších úspor tak, aby to přineslo co největší finanční výhody. Koncept efektivnosti nákladů nebyl ani součástí posouzení operačních programů ze strany Evropské komise.

„Pro žádný z projektů, které jsme přezkoumávali, nebylo vypracováno posouzení potřeb a dokonce ani analýza potenciální úspory energie ve vztahu k investicím,“ uvedl Harald Wögerbauer, člen ECA odpovědný za vypracování zprávy.

„Členské státy v zásadě využívaly tyto finanční prostředky na renovaci budov veřejné správy, zatímco energetická účinnost, pokud se vůbec brala v úvahu, byla druhořadou záležitostí,“ dodal.

Ačkoliv všechny kontrolované projekty dosáhly plánované výstupy, například výměnu oken nebo tepelnou izolaci stěn a střech, náklady byly v poměru k potenciálním úsporám energie vysoké. Plánovaná doba návratnosti investic se pohybovala okolo 51 let, v některých případech však dosáhla až 150 let.

Podle konzultanta Randalla Bowieho ze společnosti Rockwool International zpráva EÚD otázku efektivnosti nákladů „příliš zjednodušila“. Nebere prý totiž v úvahu další benefity, které ze zvyšování energetické účinnosti plynou. Jmenoval například zvyšování zaměstnanosti nebo zlepšování prostředí v budovách pro lidské zdraví.  

Je prý problematické žádat po vládách, aby se zaměřily pouze na taková opatření, která slibují vyšší návratnost. Peníze z fondů je podle něj třeba využívat na rozsáhlé renovace, nikoliv jen na menší úpravy. U starých budov tak lze dosáhnout zvýšení účinnosti až o 80 %. Dodal, že je nutné počítat také s analýzou celého životního cyklu budovy.

inzerce

© 2004-2016. EU-Media, s.r.o., ISSN 1803-2486. Obsah této stránky je autorským dílem. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí článků je bez souhlasu EU-Media, s.r.o. zakázáno. Více informací je možné najít zde.
Technology and Design by MONOGRAM
to_top